Česko křižuje 70 tisíc kilometrů vedení vysokého napětí upevněného na 750 tisících sloupech. Velká část z nich má podle odborníků konstrukci s prvky, které lákají k usednutí dravce a další ptáky.

„Přirozené posedy v podobě stromů v intenzivně obhospodařované krajině s velkými lány již téměř neexistují, ptáci proto sloupy na polích a loukách rádi využívají – jednak aby si odpočinuli, jednak aby vyhlíželi kořist. Pokud si ale větší pták sedne na konzolu a dotkne se vodiče nebo se křídly dotkne dvou sousedních vodičů, uzavře se elektrický obvod a ptáka zasáhne výboj. Následkem je často smrt, případně velmi vážné popálení s doživotními následky,“ uvedl ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.

Zranění a úhyny ptáků nastávají nejčastěji v srpnu, září a říjnu, kdy dochází k jejich největším přesunům. Ročně jich takto zahynou v Česku stovky tisíc.

Nedávno zabil elektrický proud mládě čápa na Třebíčsku, kde se mladým čápům elektřina stala osudnou už několikrát. Mrtvé mládě objevili lidé právě pod sloupem vysokého napětí. U vedení byla sice izolace, ale vzhledem ke své výšce pták dosáhl i mimo ni.

I na tomto místě se úhynem začali zabývat ochránci přírody a energetická společnost EG.D., která podle slov místopředsedy představenstva Pavla Čady ročně investuje do opatření, která chrání životní prostředí, desítky milionů korun. 

Časté úrazy 

Úrazy čápů jsou na sloupech v blízkosti hnízdišť časté, v zemědělské krajině pak hynou hlavně dravci. K častým obětem patří káně lesní, úhyny ornitologové odhadují na 40 tisíc jedinců ročně. V ohrožení jsou i vzácné druhy dravců, jako orel mořský, orel královský, luňák červený a další.

„ČSO již od roku 1997 spolupracuje s distribuční společností EG.D na vývoji zabezpečovacích prvků a konzol, které umožňují bezpečný posed ptactva na sloupech nebo letící ptáky upozorní na dráty a vyhnou se tím kolizi. Příkladem bezpečné konzoly je aktuálně nejnovější typ Birdsafe (historicky Pařát) se šikmými rameny, které brání ptákům dosednout na potenciálně nebezpečná místa, doplněný dosedací tyčí pro bezpečné dosednutí pod vedení do míst, kde nebezpečí nehrozí,“ vysvětlil Lukáš Viktora z ČSO. 

Takových bezpečných konzol energetici nainstalují více než dva tisíce ročně, v současnosti se konzoly nacházejí na více než 90 tisících sloupech.

S ochranou dravců pomáhá od roku 2017 i přeshraniční projekt Eurokite, který sleduje jejich pohyb a zkoumá příčiny úhynu. Ornitologům tak pomáhá cílit opatření do rizikových oblastí.

close Káně lesní na dosedací tyči u konzole Pařát na vedení EG.D. info Zdroj: ČSO zoom_in Káně lesní na dosedací tyči u konzole Pařát na vedení EG.D

Celorepublikový monitoring Agentury ochrany přírody a krajiny potvrdil, že instalace bezpečných konzol je účinná. „Ochranáři prošli přes sedm tisíc kilometrů vedení a zkontrolovali přes sedmdesát tisíc podpěrných bodů. Úmrtnost ptáků byla nulová,“ sdělil Jan Volek, který má v EG.D. na starosti ochranu ptactva.

Významně k ochraně ptactva přispívá také kabelizace, kdy se venkovní vedení přeloží pod zem.