Kampaně na uzákonění zákazu zabíjení jednodenních kohoutků v chovech nosných plemen drůbeže probíhají v mnoha zemích Evropské unie a chystají se také v Česku. Jejich cílem je rozlišovat pohlaví zárodků už ve vajíčku a „samčí vejce“ likvidovat, nebo vylíhnuté kohoutky nechat dožít až do jateční velikosti a zabít je poté.

Dosud v mnoha zemích vylíhnutá kuřátka vysypou na pojízdný pás a odvezou na třídírnu, kde určí pohlaví. Slepičky pošlou na odchov a kohoutky likvidují. V Česku se usmrcení provádí buď v plynových komorách nebo rozsekáním zaživa v zařízení s rychle rotujícími břity.

Farma Dubějovice
Šlechtění udělalo z kuřat naprosté mrzáky, říká vedoucí kampaně Rychlokuřata

Šest členských států Evropské unie tuto praktiku už zakázalo, případně v nejbližší době vydají legislativu, která tak učiní. Jedná se o Německo, Francii, Rakousko, Itálii, Lucembursko a Nizozemí. Ve hře je nyní i zákaz v Česku.

„Pokud kvůli tlaku ochránců zvířat skutečně dojde k zákazu zabíjení jednodenních kohoutků tak, jako se to už stalo v Německu, budou se muset místo nich chovat a zabíjet jiná zvířata vhodná pro krmení tisíců pacientů v záchranných stanicích. Smrt jednoho bude nahrazena smrtí jiného zvířete a někdy paradoxně pouhé oddálení smrti jednoho zvířete bude vykoupeno smrtí mnoha jiných,“ upozornil předseda Národní sítě záchranných stanic David Číp.

Negativní dopady zákazu

Podle něj zvažovaný zákaz vážně ohrožuje celý systém záchrany divokých handicapovaných zvířat v Česku, navíc je i daleko horší variantou z hlediska zátěže pro přírodu a životní prostředí.

„Speciální chovy hlodavců i ptáků na krmení masožravců v záchranných stanicích i zoo spotřebují daleko více přírodních zdrojů na krmivo, stelivo, vytápění i ubikace, než pouhé dolíhnutí vajíček, která se pak navíc budou muset bez užitku likvidovat jako odpad,“ dodal Číp.

Osud jednodenních kohoutků. Pozor, následující záběry mohou být drastické: 

Zdroj: konecvajec.cz

Obdobná je situace také v zoologických zahradách. Podle odborníka na jejich problematiku Přemysla Rabase je pro mnohé z nich krmivo v podobě usmrcených jednodenních kohoutků jen těžko nahraditelné a pokud by kampaň uspěla, znamenalo by to obrovský nárůst nákladů pro záchranné stanice a zoologické zahrady.

„Nosnice necháme snášet a vajíčka nějakou dobu inkubovat, aby se pak zlikvidovala v asanačních ústavech. Nejsmutnější je však velký etický problém celé věci. Usmrtí se totiž minimálně dvakrát více zvířat. Kohoutci ještě ve vajíčku přijdou vniveč. Následně budou muset být nákladně odchována a usmrcena jiná zvířata jako jejich náhrada,“ doplnil Rabas.

Ilustrační snímek
Tvrdší tresty za týrání zvířat? Přísné už jsou dost, tvrdí ministerstvo

Pro záchranné stanice je zabíjení jednodenních kuřat jenom proto, že mají špatné pohlaví, neetické, ale stejně tak i zabíjet namísto kohoutků jiná zvířata.

„Kohoutci by určitě neměli končit v kafilériích jako odpad, ale naopak, když už museli být kvůli poptávce člověka po živočišných produktech humánně usmrceni, měli by být bez zbytku využiti alespoň k záchraně divokých zvířat. To by byl ideální výsledek společné kampaně ochránců zvířat a záchranných stanic, kdyby k ní někdy došlo,“ myslí si Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody.

Neetické a neekonomické? 

Nutnost hledání co nejlepšího řešení zdůraznila i lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová. „Zabíjení jednodenních kohoutků považuji za neetické a neekonomické. Vnímám jej ale jako reakci na požadavky trhu. Proto bychom měli pokračovat v intenzivní diskuzi mezi zemědělci, odborníky a politiky, abychom našli eticky a ekonomicky přijatelné řešení pro všechny. Naše společnost má odpovědnost za každého živého tvora, tedy i zvířata a jejich dobré životní podmínky,“ napsala na svém webu.