Na výběr mají z plynu a uhlí. Podle kalkulací, které zastupitelům a občanům předložil v úterý Jiří Šíma z projektové a inženýrské kanceláře, vychází levněji uhlí. „V tomto případě by byla aktuální konečná cena pro spotřebitele 369,60 korun za GJ plus DPH. Investiční náklady by byly 3,809 milionu korun. Pro plyn by vycházela aktuální cena tepla 597,67 koruny za GJ plus DPH a investiční náklady by činily 3,62 milionu korun,“ uvedl Šíma.
Uhlí je sice pro spotřebitele levnější, ale výhodu z toho budou mít pouze obyvatelé družstevních bytovek a město při vytápění základní školy. Všichni obyvatelé Husince pak budou muset počítat s negativními dopady, které s sebou topení uhlím, byť moderní technologií, přináší, ať už je to zvýšený pohyb těžkých nákladních vozidel, poškozování místních komunikací dovozem uhlí a odvozem popela, prachovými částicemi a emisemi, ale také tím, že pro malou část obyvatel bude muset město přikročit k úvěru, což ovlivní rozpočet města pro všechny obyvatele. Totéž se zčásti týká i varianty plyn.
Úterní schůzka zastupitelů a zástupců nájemníků bytovek Stavebního bytového družstva Husinec (SBD) měla dát odpověď na otázku, jaké topné médium bude zvoleno pro nutnou rekonstrukci kotelny. Výměna kotlů je bezpodmínečně nutná. A to na dalších deset až patnáct let. Podle předsedy SBD Jaroslava Borovičky si družstvo kotelnu samo provozovat nechce. „Pokud nám dá město výpověď, nezbude, než v každém domě instalovat malou kotelnu,“ varoval s tím, že se cena tepla pro jejich nájemníky zvýší. „Za sebe říkám, že pro mne je rozhodující cena a zřejmě i pro ostatní v našem vchodu,“ uvedla jedna ze starších nájemnic. „Cena není zanedbatelná, ale jsem spíše pro plyn,“ oponoval jí přítomný mladík. Jednotní nebyli ani zastupitelé. Z devíti jich bylo pět pro plyn, dva pro uhlí a dva nevěděli, co si vybrat. Rozhodnutí tak v převážné míře zůstane na obyvatelích, které město hodlá oslovit anketou.