V přívěsu jely dvě zubřice, jedna dvouletá a druhá tříletá, odděleně ve dvou boxech, nejprve do ohrady vystřelila jedna, chvíli po ní, po krátkém váhání, i druhá. Obě se pak klidným krokem vydaly na opačný konec rezervace a pustily se do průzkumu svého bydliště, které sdílí se čtveřicí divokých klisen.

První dvě samice zubra evropského mají nový domov na Lipně.
Lipno má své zubry. První dvě samice se připojí k tamnímu stádečku divokých koní

Odchyceny byly v pondělí 4. března v oboře Židlov v bývalém vojenském prostoru Ralsko v Libereckém kraji, kterou mají ve správě Vojenské lesy a statky. S přívěsem se tam pro ně se svým týmem vypravil David Sofron, vedoucí provozu Jihočeských ekofarem. „Transport byl bez problémů, i když to bylo náročné, jako s každým divokým zvířetem. Jedete po dálnici sedmdesát, osmdesát, musíte průběžně kontrolovat zvířata, jestli jsou v pořádku. Ale jsme tu a to je hlavní,“ popsal. „Loni se nám je nepovedlo převézt, bylo už teplo a zubři by se mohli při transportu přehřát. Letos to už vyšlo.“

K dvěma samicím za pár týdnů přibudou dvě další, které přicestují ze Zooparku Chomutov v Ústeckém kraji, a také zubří býk ze středočeských Milovic. Cílem je vytvořit novou chovnou skupinu.

VIDEO: Na farmě chovají i bizony

Zvířata budou žít v ohradě obehnané vysokým plotem. „Pastvy tu mají dost, žrát budou, co najdou, dokrmovat je nemusíme, stejně jako koně. Pokud tedy není metr sněhu, jako tu bylo na začátku prosince. K dispozici tu mají potok a nahoře je rochniště,“ popsala vedoucí farmy Martina Beranová a dodala, že přírůstek čeká i stádečko koní, resp. čtyř klisen divokého koně plemene exmoorský pony. „Někdy v květnu přivezeme hřebce, takže i oni společně vytvoří chovnou skupinu.“

„Aby zůstala zvířata divoká, musí být na každého zhruba čtyři hektary. A v rezervaci máme i výjimku, nemusíme sekat nedopasky, a oni tak mají dostatek potravy i přes zimu,“ doplnil David Sofron.

Počítá se stezkami mezi pastvinami pro turisty

Aby si pohled na divoké koně a zubry mohli vychutnat i návštěvníci Lipna, chystá se stezka podél plotů. „Pracují na tom už architekti, u rybníčků by měla vzniknou dokonce herní zóna pro děti. Trasa by měla vést od hlavní silnice kolem koňské ohrady až nahoru k jelenům a muflonům,“ přiblížila Martina Beranová.

Pohled na největší savce Evropy uprostřed lipenské přírody má potenciál přilákat spoustu lidí. Je to zvíře vedené v mezinárodní Červené knize IUCN chráněných a ohrožených druhů a nechybělo málo a mohli jsme o něj úplně přijít. Zbylo jich něco málo přes padesát kusů, všechny v zajetí, a jen necelá dvacítka zvířat byla schopná chovu. Vzešly z nich dvě linie, nížinná a nížině-kavkazská.

Býk pratura v rezervaci. Ilustrační foto.
Na Krumlovsku k divokým koním přibyli pratuři. Brzy se tu objeví také zubři

„Když po první světové válce člověk vyhubil zubry evropské ve volné přírodě, zdálo se, že je osud tohoto impozantního druhu zpečetěn. Díky dlouhodobému mezinárodnímu úsilí se je však podařilo zachránit a vrátit do volné přírody v mnoha zemích Evropy. Počet deseti tisíc zvířat byl dlouhodobě uváděn jako symbolická hranice, po jejímž dosažení bude druh považován za zachráněný. Jsme velmi rádi, že jsme mohli být u toho a svým malým dílem přispět k záchraně největšího savce Evropy,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která Jihočeským ekofarmám zubry i divoké koně do rezervace bezplatně poskytla. „Cílem rozsáhlé výměny a převozů zvířat je vytvořit na Lipně stádo, které bude geneticky různorodé. Proto základní skupinu vytvoří zubři z několika českých chovů,“ vysvětlil.

Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.