Trest začal vykonávat až 1. prosince 2001. Mezitím si nadělal další maléry.

V úvodu roku 2001 poznal při hospitalizaci na psychiatrii pacienta inženýra, který vydělal pěkné peníze v Německu. Pan Jiří ho o ně připravil.

Podvodnými přísliby zajištění místa ředitele v jím zakládané firmě se zahraniční účastí na něm vylákal přes 2,78 milionu korun a nechal si je poslat na účet své manželky. Převzal od něho také 15 000 marek a poškozený tvrdí, že mu půjčil ještě přes 1,4 milionu korun.

Půjčky přes banku a v markách obžalovaný přiznal, ale prý všechno vrátil z ručky do ručky, bez svědků a bez dokladů. Bral to prý tak, že kde není smlouva, není stvrzenka. Kdyby prý chtěl věřitele podvést, nenechal by si posílat peníze na účet.

Okresní soud ve Strakonicích v dubnu 2004 připomněl i další kousky pana Jiřího. Ještě v onom červnu 2000, kdy byl souzen „za babičku“, a později vylákal se spoluobžalovanými auta za 1,9 milionu „na leasing“, za což dostal v Táboře dva roky. K tomu mu strakonický soud nově uložil souhrnných čtyři a půl roku.

Každý prý někomu dlužil

Pan Jiří se odvolal. Jeho obhájkyně brojila mj. proti závěru, že její klient využil špatného duševního stavu pacienta - takový závěr podle ní soud bez znaleckého posudku nemůže učinit. Mínila, že věc je občanskoprávní, netřeba prý hledat trestní odpovědnost.

Pan Jiří se pak ještě vrátil k prvnímu odsouzení („Taková po revoluci byla doba, každý někomu dlužil…“). Činů prý lituje, ve vězení se snaží chovat slušně, chtěl by se znovu začlenit do společnosti. Tuhle obžalobu ale odmítá, s poškozeným měli podnikat a on mu všechny půjčené peníze vrátil.

Krajský soud vyslechl i poškozeného („Hrál si se mnou jako kočka s myší…“) a uvěřil mu, že pan Jiří na něm vylákal opravdu přes 4,35 milionu. Obžalovanému pak neuvěřil, že po předchozí zkušenosti, odsouzení na šest a půl roku za jiný podvod s dvacetimilionovou škodou, peníze vrátil bez dokladů. Rozsudek první instance odvolací soud zrušil a panu Jiřímu v létě 2005 uložil „za leasing a za pacienta“ souhrných šest let. Panu inženýrovi měl nahradit škodu přes 4,3 milionu.

V dovolání k Nejvyššímu soudu ČR mínil, že nelze dovodit jeho úmysl podvést pacienta od samého začátku a zejména jeho úmysl mu peníze nevrátit. Soud jeho podání ale odmítl. Mimo jiné zdůraznil, že obviněný si zjevně byl vědom lákavosti nabídky na ředitelské místo poškozenému v léčebně, který byl ve špatném psychickém stavu a jeho uvažování nebylo zcela reálné.

Odsouzený vězení opustil v dubnu 2010 na šestiletou podmínku.