Okresní soud v Prachaticích pak uznal Lukáše K. (26) vinným tím, že v opilosti urážel zpěvačku vulgárními a rasistickými výrazy souvisejícími s barvou její pleti a vyzýval ji, aby se vrátila do Afriky. Když ho ignorovala, podle zjištění soudu jí zezadu strhl baret s hlavy a plivl jí na vlasy. V dalším napadání mu zabránili hosté. Soudce mu za přečin násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, přečin hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob a přečin výtržnictví uložil 200 hodin obecně prospěšných prací. Podle soudu nebylo prokázáno, že by byl sympatizantem extremistických hnutí.

Zločiny z archivu.Zdroj: DeníkStátní zástupce chtěl pro obviněného nepodmíněný trest a odvolal se, ale neuspěl. Předseda senátu krajského soudu obžalovanému řekl, že by si měl uvědomit, že jde o verdikt mírný na samé hranici přijatelnosti. „Jakýkoliv váš další poklesek bude znamenat již neodvratný pád do vězení,“ uvedl. „Je to poslední varování…“

Do koho se to tehdy ve Vimperku pustili? - Wikipedie o ní uvádí, že Gravesová bývala asistentkou učitelky v International School of Prague. Zpívat začala s Blues Bandem Luboše Andršta roku 1995, po roce 2000 s Monkey Business. Podle lidovek.cz se objevila také jako herečka například i ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále - v roli habešského císaře.

Násilí. Ilustrační foto.
Zločiny z archivu: V hádce o víno přišel o oko

Wikipedie o ní uvádí, že se narodila v Peekskillu, pochází z pěti dětí. Od roku 1995 žije v Praze. Od Monkey Business odešla v roce 2016. Podle celebWiki s kapelou natočila devět alb. Získala šest výročních cen Akademie populární hudby Anděl.

Zpívá dál. Například 5. srpna vystoupí v pražském Jazz Docku na Janáčkově nábřeží s repertoárem své druhé CD Back to Blues, na níž podle pořadatelů "osobitým způsobem nazpívala 10 písní, které pro ni byly v životě důležité a na něž má své specifické vzpomínky".

Denik.cz ji představil loni 26. února jako ženu s roztomilým přízvukem, širokým úsměvem, sotva metrem a půl výšky a nezaměnitelným hlasem. „Jsem single máma s dvěma rostoucími kluky Sebastianem a Nikolasem (s otcem, hudebním publicistou, se rozešli v roce 2010 - pozn. red.), takže se všude povaluje lego, světelné meče, kopačky nebo něco, co by tam nemělo být,“ popisuje zpěvačka s nadhledem svůj byt na pražském Smíchově. „Je tady obvykle nepořádek, ale vždy čistý a pohodlný.“ Zařízení většinou pořídila v IKEA. „Až půjdu do důchodu, hodlám se přestěhovat na nějaký ostrov, takže si stejně nevezmu nic s sebou,“ tvrdí Tonya.

Ilustrační foto.
Zločiny z archivu: Sedm let za přepadení hračkářství

A bez čeho by se doma neobešla? "Nic nesbírám, ani hudbu doma neposlouchám, ale na polici s knihami mám vystavená má hudební ocenění - sošky Andělů."

Novinky.cz v říjnu 2019 připomněly, že konec roku rozdělí její život na dvě stejné půlky: 25 let v USA a 25 let v Česku. Kdo teď jste? ptá se medium, a Tonay říká: "To je dobrej otázka! Jsem já: zpěvačka, herečka, matka, kamarádka." Na otázku, zda je víc Američanka, nebo Češka, uvádí: "V Česku jsem dospěla, je mi tu fajn a tady se cítím doma. V Americe žít nechci a ani nechci, aby tam vyrůstaly moje děti. Nicméně mají dvoje občanství a vždycky budou mít možnost si vybrat. Já stále české občanství nemám, jen trvalý pobyt. Až donedávna totiž nebylo možné mít dvojí občanství. Po StarDance o něj chci zažádat. Jediná věc, která by se však pro mě změnila, by byla, že bych mohla volit. Moje srdce je české už teď."

Tonya v roce 2018. Foto: Deník/commons.wikimedia.org