„Když jsme s tím začínali, vůbec jsme nevěděli, do čeho jdeme. Každý rok se tak dovybavujeme, abychom měli při tom prodeji také nějaké pohodlí. Není to totiž žádný med, stát na mrazu od rána do večera, ale to ví každý, kdo ryby někdy před vánoci prodával,“ vysvětloval Pawlitschko. Nápad se v jeho hlavě zrodil již před několika lety, realizovat se ho ale podařilo až později s pomocí přátel.


„Nestačím na to samozřejmě sám, je dobré, že máme zázemí hospice a že se vždycky najdou nějací kamarádi, kteří mi s prodejem pomáhají. Když se tato parta před třemi lety sešla, zkusili jsme to. Samozřejmě, že tím mnoho peněz nevyděláme, je to spíš symbolické. Nějaké korunky se ale sejdou každý rok, což je báječné. Poprvé jsme to vlastně dělali proto, že jsme nemohli na ryby někam k řece, a tak jsme si řekli, že kapry zkusíme prodávat. Nic moc jsme od toho nečekali Ale lidé se k nám naučili chodit a teď už to děláme hlavně kvůli nim,“ pochvaloval si Pawlitschko.
Tehdy si musel veškeré vybavení na prodávání ryb vypůjčit, a mnohokrát to prý bylo na poslední chvíli. „Nejprve jsme si kádě půjčili u Milana Suchardy na rybí líhni v Husinci, loni už jsme se ale domluvili ve Školním rybářství Protivín, odkud také bereme ryby a všechno je proto jednodušší. Teprve později isme začali ryby i kuchat, je o to totiž velký zájem,“ pokračoval rybář.


Prodej ryb musí splňovat různé hygienické podmínky, a také s těmi se museli na stánku v hospici vyrovnat. „Ono je to něco úplně jiného, když si dáte jednoho kapra do vany, pak ho ve dřezu zabijete a zpracujete pěkně doma v teple. Když prodáváte venku, je nutné starat se o mnohem více věcí, a to jsme samozřejmě na začátku nevěděli. A když je navíc mráz, může se situace různě komplikovat. Naštěstí se nám zatím ale vyhnuly nějaké výraznější mrazy, pod káděmi jsme ještě zatápět nemuseli. Zase nám ale třeba přes noc uletěl stánek, a to bylo také dost nepříjemné,“ popisoval svéráz prodeje vánočních ryb Pawlitschko.


Ten plánoval i na letošní rok různá vylepšení, dotáhnout do konce se ale žádné nepodařilo. „Myslel jsem si, že bychom třeba mohli ryby nakoupit už při výlovu za výhodnější cenu a potom si je sádkovat v rybníce. Bohužel ale nikdo z nás žádnou takovou nádrž nemá. I letos tak budeme pro ryby jezdit na sádky do Hrbova, kde nám vždy vyšli vstříc a ryby odtud jsou navíc kvalitní. Také mě v loňském roce mrzelo, že jsme pro někoho zkrátka rybu neměli. Třeba štiky mizely téměř okamžitě, i když jsme je koupili vlastně jen kvůli dětem, aby si je mohly prohlédnout. Mysleli jsme si proto, že bychom letos mohli přijímat objednávky dopředu, nakonec jsme ale zjistili, že by s tím bylo mnoho starostí,“ vysvětloval Pawlitschko s tím, že kaprů a amurů je na letošní rok objednáno dostatek.


Pokud ale někdo bude chtít štiku nebo candáta, měl by prý přijít raději hned první den prodeje. „Rádi tyto ryby dovezeme na objednávku, jsou ale dosti choulostivé a třeba noc v kádi přečkávají těžko. Je proto problematické dovézt jich moc, mohlo by se totiž stát, že se neprodají a leknou. A shánět je na poslední chvíli není možné,“ upozorňoval rybář.


Podle něj je na prodeji ryb nejlepší, že před Vánoci prostranství kolem hospice žije ruchem, který by se tam jinak odehrávat nemohl. „Vždycky mě to těší, když se třeba přijde na ryby podívat i někdo z pacientů, nebo když si pro kapry přijdou řádové sestřičky. Je to taková odměna za to, že tam u těch kádí mrzneme, vydělané peníze jsou jen třešnička na dortu,“ poznamenal s úsměvem Pawlitschko.