Se synem Tomášem, který před několika lety převzal vedení www.prachatickonews.cz, tvořil Zdeněk Přibyl přibližně dvacet let novinářský tandem. "Táta byl nejdéle sloužícím, nejlepším a nejvýraznějším zpravodajským fotografem Prachaticka od dob vzniku klasické žurnalistky. Zprávy a fotografie z Prachaticka pořizoval od počátsku sedmdesátých let," napsal Tomáš Přibyl. "Jako šéfredaktor vedl a učil desítky lidí – řada z nich v oboru stále pracuje. Například i Jana Vandlíčková, která vede redakci Prachatického deníku nebo redaktor a kameraman Václav Malina s tátou začínali," doplnil ve vzpomínce na svého otce Tomáš Přibyl.

Archiv fotografií

Archiv Zdeňka Přibyla čítá desetitisíce černobílých snímků, jaké nikdo jiný nepořídil, a celkově jeho archiv obsahuje zhruba jeden a půl milionu fotografií. Vždy byla radost s ním spolupracovat, nikdy neodmítl podat pomocnou ruku ve chvíli, kdy jsem potřebovala kontakt, nikdy neodmítl poskytnout fotografie z jeho archivu pro Prachatický deník. Troufám, si tvrdit, že i pro něj byl "srdcovkou".

Byl to Zdeněk Přibyl, který mě jako nezkušenou "holku" zasvěcoval do tajů chodu redakce a novinařiny na Prachaticku a seznamoval mě s lidmi, které on už dávno znal. Byl to Zdeněk Přibyl, který ještě v Hraničáři podepsal mojí první pracovní smlouvu. Byl to Zdeněk Přibyl, který obdivoval psaní na stroji všemi deseti a na oko se zlobil, když jsme mu schválně přeházeli písmenka na klávesnici jeho prvního počítače.

Byl to Zdeněk Přibyl, který mě poprvé vzal do svého království - fotokomory - a naučil mě vyvolat první černobílý film a nasvítit první fotku. Byl to Zdeněk Přibyl, který stál u proměny týdeníku Hraničář na tehdejší první od pondělí do soboty vycházející noviny Listy Prachaticka (současný Prachatický deník). Byl to Zdeněk Přibyl, který byl na každé akci, a my všichni jsme si stoupali tam, kde byl on, protože z jeho místa by se přeci mohla podařit hezká fotka.

Byl to Zdeněk Přibyl, který cvaknul, poodešel a podotkl: "Tak pojď, ať máš ten záběr taky." Byl to Zdeněk Přibyl, který při každé příležitosti s úsměvem připomínal, že jsme strávili pěkných pár let v jedné kanceláři větou z itineráře rozjezdu Listů Prachaticka: "Je šest hodin ráno, Jana vaří kafe..... Ale Jana nikde." Je mi smutno. Už nikdy nevyslovím: "Ahoj, pane Přibyle." A on s šibalským úsměvem malého kluka neodpoví: "Ahoj Jano, jak se máš?"

Pane Přibyle, jsem ráda, že jsem Tě poznala a mohla se od Tebe učit. Čest Tvojí památce.

Zdeněk Přibyl 1. 9. 1949 - 2. 12. 2022 
Narodil 1. září 1949 pět minut před půlnocí v táborské porodnici. Byl druhým ze tří synů kominíka a švadleny. Vyrůstal v Radimovicích u Želče a do školy chodil ve Slapech u Tábora a posléze v Táboře. Střední školu vystudoval v Pelhřimově a po Listopadu 89 získal magisterský titul na Univerzitě Karlově.
Na konci 60. let nastoupil na vojenskou základní službu do Benešova. Na vojně sloužil u silničního vojska jako motospojka a regulovčík, ale také jako knihovník i promítač kina. Osud pak jeho kroky nasměroval do Prachatic v roce 1970, kdy sem byl jeho útvar převelen.
Na první vycházce na čaje do Národního domu potkal svou budoucí ženu Miladu. Ze setkání, které se odehrálo 7. října 1970, se stala láska na celý život a padesát let manželství se třemi syny a čtyřmi vnoučaty.
Po vojně a svatbě v roce 1973 se postupně začíná rozvíjet v Prachaticích jeho fotografická a novinářská kariéra. K focení ho přivedl i příklad jeho táty, s kterým vyvolával jako malý kluk filmy v temné komoře a stejně pak učil pracovat s černobílým filmem i nás syny.
Vyjmenovat media, pro která táta pracoval a fotil, je téměř na samostatný text. Začínal fotkami a texty pro Péčko – dnešní Radniční list a postupně pak pracoval také v okresním týdeníku Hraničář a v krajském deníku Jihočeská pravda. Po Listopadu 89 byl u toho, když Hraničář přebírali němečtí vydavatelé, a když se pak měnil na deník a na Listy Prachaticka – dnešní Prachatický deník.
V roce 1995 začal podnikat – navrhoval a vydával propagační materiály a přitom dál pracoval jako externí zpravodaj Českého rozhlasu nebo rádia Prácheň. Působil také v regionální redakci pracující pro TV Nova jako redaktor a kameraman. A také byl několik let vedoucím městského informačního centra v Prachaticích.
Připravil řadu reportáží pro Toulavou kameru České televize a Českoamerickou televizi vysílající v Chicagu. V roce 2005 založil se synem Tomášem prachatickoNEWS.CZ, jehož vydavatelem byl do roku 2019, ale pracoval v něm až do roku 2022. Také připravili řadu reportáží pro nejrůznější časopisy v Čechách a na Slovensku.
Zdeněk Přibyl vystudoval soukromě tříletou Školu výtvarné fotografie při Střední průmyslové škole grafické v Brně, kde absolvoval v roce 1978. Vystavoval například v Praze, v bavorském Grainetu a Ingolstadtu, na zámku ve Zvolenu, na hradě v německém Neuburgu am Inn a na radnici v Röhrnbachu nebo soukromě v Uherském Hradišti.
V zahraničí se jeho snímky objevily na výstavách ve Vídni, ve Francii, v Bratislavě či Ingolstadtu a to spolu s prachatickou radnicí. Soukromě vystavoval také na soutěžích v Tokiu či Zagrebu. Byl členem Asociace jihočeských výtvarníků. S AJV již vystavoval v Č. Budějovicích, Prachaticích, Pasově či bretaňském Lorientu.  převzato z www.prachatickonews.cz