Informaci o úmrtí oblíbeného duchovního potvrdil mluvčí Biskupství českobudějovického Miroslav Bína. Podle něj Marcin Želazný zemřel náhle ve znojemské nemocnici. Bližší okolnosti úmrtí neznal, podle informace ze soboty zatím nebyl stanoven termín posledního rozloučení. O tom bude rozhodovat rodina faráře, která žije v Polsku.

Podle informací z kroniky trhosvinenské farnosti přišel Marcin Želazny do města v říjnu roku 2008. Předtím působil v Českých Budějovicích a Hosíně.

S Marcinem Želazným se znal farář z Hluboké nad Vltavou Tomas van Zavrel, který má nyní na starosti právě i hosínskou farnost. "Otec Martin sloužil v hosínské farnosti před více než deseti lety a stále na něho farníci vzpomínají," sdělil Tomas van Zavrel. "Byl to skutečný otec farnosti, veselý člověk, který nezkazil žádnou legraci. Svou kamarádskou povahou a otevřeností dokázal přitáhnout mnoho lidí. Vzpomínají na jeho pěkné promluvy a zpěv, na mnohé zájezdy, které organizoval. Bylo jim s ním dobře a je nám teď smutno, že odešel tak vzácný člověk," doplnil hlubocký farář.

Jihočeskou krajinu zdobí novodobá kaplička.
Tradičním kapličkám postavili moderního sourozence

Lidé z Trhových Svinů, kteří se o smrti duchovního dozvídají, za něj ve městě zapalují svíčky. Před oknem v přízemí fary hořelo v sobotu dopoledne už několik desítek svíček a na parapet kdosi položil i kytici žlutých růží. Jakoby na oltář pro anděla, který stál za oknem. Další svíčku přinesla před faru v sobotu těsně po poledni Petra Balíková. „Byla jsem tu zapálit svíčku už v pátek,” řekla smutně mladá žena se slzami v očích. Stejně jako ostatní farníci byla zprávou o náhlém odchodu otce Marcina zdrcena. „V neděli říkal na kázání, že se nemáme bát smrti, ale máme se snažit, abychom nepromarnili žádný den, a myslím si, že on opravdu žádný den nepromarnil. Byl to pro mě opravdu výjimečný člověk,“ zdůraznila Petra Balíková.

Připojila, že díky otci Marcinovi začala znovu chodit před pěti lety do kostela. Chodila na bohoslužby jako malá, potom řadu roků ne a díky otci Marcinovi zase začala. Marcina Želazného si vážili i ti, kteří kostel nenavštěvovali tak často. Jako souseda jej znal Bohumil Kučera, který neskrýval, že i jeho smutná zpráva zasáhla. „Byl přátelský k lidem, člověk si s ním rád popovídal," ocenil povahu otce Marcina Bohumil Kučera. „Nevnucoval nikomu víru, ale uměl to podat i pro obyčejné lidi. Dokázal zaujmout i lidi, kteří do kostela přišli i výjimečně," dodal Bohumil Kučera. Svá slova doložil odkazem na křtiny vnuka Josefa, které se konaly v září. „Byl to lidský obřad. Bylo to krásné. Byli jsme velice překvapeni přístupem a slovy pana faráře," zdůraznili ve vzpomínce na otce Marcina Bohumil Kučera manželkou.

Lidé také píší vzkazy na sociální sítě, kde byl farář aktivní. "Můj nejkrásnější zážitek. Děkuji Martinovi za vše. Neměl rád, když jsem byla smutná, ale bohužel mám srdce bolavé a jsem nešťastná," napsala například Gabriela.

Ilustrační obrázek.
Poslední rozloučení v českobudějovickém krematoriu

"Je nám to nesmírně líto, byl jste vzácný člověk a jedinečný farář," zní další ze vzkazů.

Zpráva o úmrtí Marcina Želazného zasáhla i starostku Trhových Svinů Věru Korčakovou. "Nejen svou nečekaností, ale především tím obrovským prázdnem, které tu najednou je. Odešel mimořádný člověk, velmi důležitý nejen pro svou farnost, ale i pro naše město," zmínila pro Deník Věra Korčaková a doplnila: "Vybavuje se mi celá řada příležitostí, které si bez něj nedovedu představit. Vždy rozdával pozitivní náladu, a to i ve chvílích, kdy ani jemu nebylo nejlépe. Myslím na jeho rodinu a velice s ní soucítím. Pro mě odešel pan farář, dobrý přítel, rádce i milý soused. Mám na něj spoustu vzpomínek a v každé se usmívá. Pevně věřím, že se usmívá i teď, že on už ví, proč musel odejít tak brzy, že je s tím smířen a že je odměněn za vše dobré, co pro nás udělal."

Marcin Dawid Želazny byl administrátorem také ve farnostech Benešov nad Černou, Olešnice a Žumberk u Trhových Svinů.