Augustin Sobotovič byl od roku 2002 druhým pekařem v porevoluční historii Lenory. Tradici udržel a teprve nedávno řemeslo předal svému nástupci. Housky, česnekové placky i chléb nebo mazance a vánočky přes dvacet let pekl hlavně v lenorské veřejné peci. Jeho výborné pečivo ale mohli okusit také lidé ve Volerech či Vitějovicích, ale na dalších místech jihu Čech, kde měli nebo mají k dispozici veřejnou pec. Augustin Sobotovič měl posledních pár let diář plný. Vlastně to byl Augustin Sobotovič, kdo zachránil řemeslo starých pekařských mistrů, které z Čech vymizelo někdy v polovině minulého století.

Rozloučení s Augustinem Sobotovičem se uskuteční 1. února ve Volarech.Rozloučení s Augustinem Sobotovičem se uskuteční 1. února ve Volarech.Zdroj: Pohřební služba Paule, PrachaticeAugustin Sobotovič se narodil v březnu roku 1940 na Slovensku v obci Šalgočka v Trnavském kraji. Po osmileté základní škole nastoupil na dvouleté učení na pekaře. V šestnácti letech z něj byl hotový řemeslník. Pečení se věnoval dva roky. Šlo o těžkou dřinu, která se projevila na jeho zdraví, a tak přešel na Moravu ke stavařům a pracoval na budování Havířova.

Pečení chleba ve Volarech.
Jako za starých časů. Ve Volarech roztopili pec a pekli voňavý domácí chléb

Z Moravy narukoval do Domažlic na vojnu. Když mu po dvou letech služba končila, střetli se Chruščov a Kennedy v Berlínské krizi a armáda základní vojenskou službu prodloužila na neurčito. A pak ho přesvědčili, aby zůstal na vojně, jako voják z povolání. Podepsal to na dva roky jako šéfkuchař pluku. Také se na Šumavě oženil a na svět přišla první dcera.

Do 90. let dělal řidiče, později i občanského zaměstnance ve skladu pohraniční stráže, a nakonec u bezpečností agentury. Osud ho po ovdovění zavál na Volarsko, kde se podruhé oženil. A to se mu stalo osudným. Jeho žena měla v Lenoře krámek s keramikou. A Augustin Sobotovič ženě v krámku pomáhal. Jednou si pan starosta přišel do krámku vyměnit plynovou láhev a já se ho ptám, proč se nepeče? A on řekl, že nemá pekaře. „Mou ženu nenapadlo nic jiného, než mu říct: Sedí vedle vás,“ vysvětloval Augustin Sobotovič v jednom z rozhovorů pro Prachatický deník, jak se vrátil k po čtyřiačtyřiceti letech k pekařskému řemeslu.

Na Augustina Sobotoviče budou vzpomínat nejen jeho rodina, přátelé, kamarádi a známí, ale také všichni turisté, kteří se s ním poslední sobotu v měsíci mohli potkávat u veřejné lenorské pece, aby ochutnali jeho „luxusní“ pečivo.

Čest jeho památce.

Zdroj: Youtube