Ráno vstáváme bez větších starostí, protože je to jediný motel na trase, kde jsme dvě noci. Jedeme jen na pumpu pro benzín a kafe, ale bezstarostnost se vymstila.


V klidu kupuji kafe, borůvkový štrůdl a vyrážím zpět do NP Banff. Ale jakmile jsem vjel na dálnici, bliklo mi hladové oko u auta. Koupil jsem si snídani pro sebe a v samé radosti jsem zapomněl nakrmit i auto. Otočit to nejde a tak musím spoléhat na to, že dojedu k další pumpě. Auto hlásí dojezd na 60 km a mám tam jen 40. To by bylo v pohodě, kdyby těch 40 km nebylo do soustavného a prudkého kopce.


Takže jsem si ráno přivodil trochu stres, ale dobře to dopadlo. Nejen že byl benzin, ale vedle i skvělé visitko s modelem místních tunelů. Železnice, která tady překonávala stoupání až 4,5% byla po pár nehodách přestavěna a stoupání zvládá dvěma tunely ve skále. Oba jsou ve smyčce a vlak vidíte hned dvakrát. Začátek vlaku vyjíždí z tunelu a konec se do něj o pár metrů níž teprve souká. Opravdu unikátní stavba, kterou za chvíli vidíme i na vlastní oči.


První zastávky v Banffu máme u jezera Lake Louise, na hrázi stojí obrovský hotel a tisíc lidí, což je na můj vkus fakt hodně, a tak jedeme dál. Na Moraine Lake se moc těším, znám ho z fotek a je jedno z nejkrásnějších jezer. A nezklamalo! Úchvatná barva vody a skalní stěna za ním. Jediné, co chybí, je sluníčko. Chvíli na něj čekáme, ale marně, takže si nechávám něco i na příště a jedeme na jih. Čeká nás Johnston Canyon a jeho vodopády.


Celkem je to na dvě až tři hodiny chůze, což slibuje podstatně nižší návštěvnost. A tak vyrážíme. Celá trasa vede nádhernou soutěskou a na mnoha místech jen po uměle udělaných zavěšených chodnících. Máme štěstí i na polední slunce, které svítí na všechny vodopády a kaskády. Shodujeme se na tom, že to byl nejhezčí trek na celé trase.


Odpoledne vjíždíme do NP Kootenay a jdeme na Marble Canyon, kde trochu zmokneme, ale rozhodně to stálo za to! Je hluboký přes třicet metrů a nahoře tak široký, že by se nechal přeskočit. To ale raději nezkoušíme! Míst toho volíme poslední procházku na Paint Pots, což jsou barevná jílová oka uprostřed močálů, která mi hodně připomínají Šumavu. Vracíme se do motelu, kde už máme rozbalenou základnu a plánujeme další den!

Miloslav Martan

Putování skupiny Jihočechů můžete sledovat také na www.facebook.com/miloslav.martan.