Jak vzpomínáte na Zbytiny za svých mladých let?
Přišli jsme sem se ženou již před sedmapadesáti lety a za tu dobu se samozřejmě řada věcí změnila. Padesát procent všech obyvatel obce tvořili tehdy emigranti z Rumunska, kteří zde našli mnohem lepší podmínky pro život. Většina lidí pracovala v JZD nebo ve státních statcích. Později státní statky vymizely a dnes tu máme velkou zemědělskou firmu. Ta také zaměstnává podstatnou část obyvatel obce.
Byla už za vašeho mládí v obci škola?
Ano, dokonce jsem v ní i učil. Měl jsem ale ve dvou třídách celkem šedesát tři dětí, což nebyl jednoduchý úkol. Manželka byla ale také učitelka a po mateřské mi začala pomáhat. Za minulého režimu totiž nebyla možnost sehnat někoho jiného a ona mě v tom nechtěla nechat.
Jak jste za vašich mladých let trávili v obci volný čas?
Hodně jsme sportovali. Taky jsme často jezdili na lyže. Pro děti jsme připravovali různá divadelní představení a jiné činnosti.
A které Zbytiny se vám líbí více, ty současné nebo dřívější?
Určitě jsou to ty současné. Dnes mají lidé daleko lepší možnosti k získání práce, ale i pro bydlení. Zbytiny mají své kouzlo.
