Logo Deník na návštěvě.Zdroj: Deník

Zbytinské baby jsou u všeho, důkladně se připravují na masopust, 1. máj, ale v jejich režii nebo s jejich pomocí jsou také dny dětí či lampionové průvody.

K obnovení spolku Zbytinské baby došlo podle Aleny Bočáňové, jejich současné vedoucí, zhruba před patnácti lety. „S kamarádkou Martou Václavíkovou a dalšími jsme chodily zpívat do Volar. Jednoho dne jsme ale tak nějak shodly, že není důvod chodit k sousedům, když si můžeme zabékat doma,“ vzpomíná paní Alena a upřesňuje, že Zbytinské baby k obci a jejím osadám historicky patřily a k obnovení tradice došlo po dvaceti letech. „Tehdy spolek podporovaly bývalé statky. K rozhodnutí začít znova jsme došly při prohlížení starých kronik,“ dodává.

Kolona zhruba dva kilometry stojí na hraničním přechodu Strážný. Němci kontrolují každého, kdo chce do Bavorska.
Kolaps na hranicích: Ve Strážném stojí kolona dva kilometry

Spojilo se proto několik ženských a začaly vymýšlet kroje a nápady na jednotlivá představení. „Měla jsem štěstí od paní sousedky jsem dostala kroje, které měly Zbytinský baby kdysi. Ty jsme opravili, upravili a ještě našili nové,“ vysvětluje. Kroj je podle jejích slov úplně jiný než ty tradiční Jihočeské. Dámy totiž vzaly v potaz, že obce se kdysi dávno přistěhovali rumunští Slováci a jejich kroje vypadají trochu jinak. „Nejednou jsem odpovídala na dotaz, proč kroj vdané ženy má čelenku a mnohdy i hodně zdobenou, když normálně mívají čelenku žen holky svobodné,“ říká a se smíchem přidává svoje vysvětlení: „Nejvíce zdobené čelenky mají ty nejbohatší.“

Zbytinské baby mají v současné době dvaadvacet aktivních členek. Sházejí se minimálně jednou za měsíc. „Před vystoupením klidně také jednou za týden, abych se pořádně secvičily,“ popisuje Alena Bočáňová s tím, že loni a letos moc setkání vinou doby covidové neuskutečnily. Při tradičních schůzkách společně připravují repertoár, choreografie a vybírají muziku. „Během roku třeba vidíme zajímavé vystoupení jinde, uděláme poznámky a někdy použijeme jako inspiraci,“ vysvětluje. Je ráda, že do spolku chodí mladá děvčata a dnes už se zakládajícími členkami také vnoučata. „Musíme je zacvičovat od mala, aby to po nás měl kdo převzít,“ směje se.

Kostel sv. Máří Magdalény v zimním převleku.
Na opravu školní herny neměli Zbytinští odvahu

Před důležitým vystoupením si Zbytinské baby upravují kroje, vymýšlí nové kostýmy nebo šijí nové pro nejmenší. Právě děti prý mají největší radost, jak jsou načančané. „Mám doma malou dílnu. V té uděláme základ a holky pak zdobí a vyšívají doma při chvílích volna. Jsou moc šikovné,“ chválí. Zbytinský kroj jsou schopné ušít za minimální náklady. „Látky vyjdou na asi šest stovek. Práce se nepočítá,“ říká s tím, že každá „baba“ si kroj zaplatila z vlastní kapsy.

Zbytinské baby vystupují po celém Prachaticku, jedou kam je pozvou. Jezdí ale také navštívit bývalé obyvatele obce v domovech seniorů. Tradiční je například vystoupení v Kůsově. Jejich snažení podporuje obec jak finančně, tak morálně a starosta Josef Furiš je rád, že Zbytinské baby dělají obci skvělé renomé. Nejvíc nabitý program mají na podzim. „Kromě toho loňského. Už se těšíme až tahle smutná doba skončí a my se zase pustíme do práce,“ zakončuje Alena Bočáňová.