Logo Deník na návštěvě.Zdroj: Deník

Dřevorubcem byl nakonec dva roky. Vystřídal další pro Šumavu typická zaměstnání. Prodával zlato, pracoval v lenorské sklárně či v tiskárně, kdysi Steinbrenerově. Dnes je Jaroslav ředitelem Kulturně informačního centra ve Volarech a zároveň známým šumavským spisovatelem, který desítky let žije na hornovltavické faře. I k psaní se dostal vlastně náhodou.

„Nikdy jsem nic nenapsal sám od sebe. Na to sem moc líný. Vždy někdo přišel a že by potřeboval napsat to či ono. Někdy to byl článek, jindy celá kniha“ říká. Knih mu vyšlo pět, kratších textů na tisíce ve více než desítce periodik. Za své texty třikrát obdržel cenu udělovanou Syndikátem novinářů ČR. Objevování míst i osudů lidí je podle jeho slov mravenčí práce. Dnes ale o to jednodušší, že staré mapy, kroniky i matriky, ale i staré fotografie lze najít na internetu. „Přesto osobně místa obcházím, mluvím s lidmi, skládám střípky. Mnohdy to do sebe zapadá, ale někdy stačí pouhý jediný kousek skládačky a ten otočí všechno naruby,“ popisuje.

České Budějovice pětadevadesátiletý lesník Ivo Vicena
Ivo Vicena odešel - jeho lesnická stopa zůstává

Jaroslav Pulkrábek má velmi dobře zmapované příhraničí na Prachaticku. Prochází místa, kde před válkou bývaly obce, mapuje hřbitovy. Prolezl všechny kostely vikariátu. „Na to místo se musí jít, je nutné zažít jeho atmosféru. Nelze to psát od stolu, kolikrát až když tam přijdu, zjistím, že příběh, který už mám skoro hotový prostě nesedí, že se jen stále dokola kopírují staré omyly z knih“ vypráví a dodává, že jen na dvanácti kilometrech mezi Horní Vltavicí a Borovými Lady zaniklo šest obcí. Stejný počet kostelů zmizel jen na našem okrese. Podle Jaroslava Pulkrábka neexistuje místo, kde by nic nezůstalo.

Pozůstatky zdí, hromady kamení, zrezivělý hrnec nebo ovocné stromy značí, že tam něco dříve bylo. „Někdy se zdá, že tam nic není. Ale pak člověk jde v lese a najde díru, strčí do ní fotoaparát a vyfotí nádherné klenuté sklepy,“ popisuje své zážitky. Domy se už nikdy asi neobnoví a kostely nepostaví. Se hřbitovy je to však jiné. „Nějakým způsobem byly obnoveny všechny až na jeden. Na Novém Světě se dokonce opět pohřbívá, na Kvildě snad bude. „Původní odsunutí obyvatelé sice cítí křivdu, ale většinou ne zášť a nikoho nechtějí vyhánět. Jen z nostalgie chtějí vidět, kde vyrůstali, i když vědí, že to místo už neexistuje,“ říká Jaroslav Pulkrábek. Většina lidí z příhraničních obcí má výborné vztahy s rodáky žijícími v zahraničí. „Proto se podařilo obnovit hřbitovy, opravit kostely, pořádají se pravidelná setkání,“ dodává.

První klapka Policie Modrava na Šumavě, začalo natáčení čtvrté řady.
Policie Modrava opět v akci. Pošťačka ale přišla o chalupu

Momentálně se Jaroslav Pulkrábek zaměřuje na odkrývání osudů lidí pochovaných na šumavských hřbitovech. Co náhrobek to příběh. „Zrovna nedávno jsem narazil na jeden tajuplný na Fefrách a snad se mi podaří odhalit, co se tam tenkrát stalo,“ dodal s tím, že nás s výsledkem určitě seznámí.