„Hlavním důvodem vyhlášeného omezení vstupu je ochrana kriticky ohroženého tetřeva hlušce. V jádrovém území jeho výskytu, kde sice existují platná omezení vstupu v rámci bývalých prvních zón, dochází k nárůstu rušení tetřevů, což může vést ke snížení jejich počtu,“ zdůvodnil omezení mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák. Správa parku totiž analyzovala například data z mobilních sportovních aplikací, které ukazují na záměrné sdílení tras v nejcitlivějších částech Šumavy, zároveň narůstá počet přestupků řešených strážci národního parku či v rámci správních řízení. „Zjistili jsme, že v oblasti centrální Šumavy, která patří do klidových území nebo ji tvoří druhově hodnotná a citlivá území mimo současná klidová území, existuje čilý turistický ruch,“ dodal.

Správa se proto rozhodla, že na této části území omezí vstup na základě § 64 zákona o ochraně přírody a krajiny, který lze použít v případě, že hrozí poškození částí chráněné přírody. Omezení se provádí opatřením obecné povahy po té, co státní správa věc projednala s představiteli samospráv a zveřejnila návrh opatření obecné povahy k připomínkám ze strany veřejnosti po dobu téměř 2 měsíců. „Představitelé obcí, na jejichž katastru k tomuto omezení dochází, tedy Prášily, Modrava, Kvilda a Železná Ruda, neměli k uvedenému kroku výhrady. Následně jsme v rámci veřejného projednání přijali osm podnětů. Nejčastěji se v nich opakoval nesouhlas s omezením pěšího pohybu v tomto území v letním období s poukazem na režim v sousedním národním parku Bavorský les. V připomínkách také zaznívalo, že na omezení doplatí slušní turisté a že by se území nemělo uzavírat, pouze zvýšit dohled či výši sankce. Veškeré připomínky jsme okomentovali a vypořádali v odůvodnění opatření obecné povahy,“ komentuje průběh řízení náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Pazourek, který je zodpovědný za výkon státní správy na území národního parku.

Cílem uvedeného opatření je zamezit vysoké intenzitě rušení chráněných živočišných druhů, poškozování biotopu obsahující chráněné a významné druhy rostlin a zajistit ucelenou ochranu vymezeného území. Opatření, které začíná platit 19.10. 2023 je dočasné a to na dobu dvou let. Následně bude vyhodnocena jeho účinnost a stav předmětů ochrany v daném území.

Území s omezeným vstupem je již vyznačeno v terénu, zároveň je zaneseno do mapových podkladů. Území, kde nově platí omezení vstupu, přesně kopíruje část navrženého klidového území, které Správa NP Šumava představila již v roce 2018. „Klidová území projednáváme v Radě Národního parku Šumava a věřím, že tato přípravná fáze se přiblížila úspěšnému završení. Předpokládám, že by o dohodě o návrhu klidových území mohla Rada hlasovat už na konci listopadu tohoto roku. Následně návrh klidových území s výsledkem hlasování Rady předáme Ministerstvu životního prostředí, které v rámci opatření obecné povahy proces vyhlášení dokončí,“ vysvětlil ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. Současné omezení vstupu ani návrh klidových území, se nedotknou žádné ze stávajících turistických tras. V některých případech dojde pouze k upřesnění časového režimu trasy a způsobu využití. „Naopak, po vyhlášení klidových území se zpřístupní některé dosud nepřístupné lokality. Ale to je ještě před námi,“ doplnil ředitel parku.

Oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní patří k nejcennějším územím vhodných pro přežití populace tetřeva hlušce která je jedinou životaschopnou ve střední a části západní Evropy. V těchto oblastech žijí nejméně desítky jedinců tohoto vzácného živočicha a z toho důvodu je nutné zde dodržovat omezení vstupu.

Tetřev hlušec je velice citlivý na rušení v průběhu celého roku. Nejvíce pak v zimě, kdy se snaží přežít z minima potravy, na jaře při toku a následném hnízdění a pak v začátcích léta, kdy vyvádí kuřata, která jsou v těchto lokalitách náchylná na prochladnutí. Proto jsou některé části území národního parku Šumava v režimu tzv. klidových území, kam je vstup možný pouze po značených trasách.