Na Šumavu jezdí při obnově mokřadů pomáhat celé rodiny s dětmi, babičky s vnoučaty, mladé páry, i lidé středního věku. Objevují se tu i odborníci z IT, kteří si zřejmě chtějí odpočinout od počítačů. Převážně jde o lidi z Čech, říká PR koordinátor projektu Lukáš Linhart.

Noví zájemci o pomoc se budou most hlásit od května na life.npsumava.cz. Celkem je pro ně připraveno ročně zhruba osm akcí a podle toho, kde se zrovna pracuje, můžeme tvořit skupinu od 13 do 18 dobrovolníků.

Dobrovolníci pomáhají hlavně v lokalitách, kam není možné pustit stroje. „Program mají rozdělen do dvou částí. Nejdříve se vydáme na jednu z obnovovaných lokalit a budeme stavět dřevěné hrázky, kterými blokujeme odtok vody odvodňovacími kanály a snažíme se tak zachránit vysychající mokřad. Dobrovolníci pomáhají zejména v lokalitách, kam nemůžeme pustit stroje. Po práci účastníky čeká exkurze do míst, kde najdeme vzácná a nepoškozená rašeliniště v celé své kráse. Přitom si vyprávíme o vodním režimu krajiny a koloběhu vody, jehož nápravu se snažíme řešit,“ řekl Lukáš Linhart.

Lukáš Linhart: „Vždy jsem chtěl dělat něco smysluplného pro přírodu."

/ROZHOVOR/ Ukazuje se tak, že téma změny postoje k přírodě a planetě nabývá na aktuálnosti pro stále větší skupiny lidí. A téma není cizí ani mladým lesníkům – právě PR koordinátor projekt Lukáš Linhart je vystudovaný lesník. „Vždy jsem chtěl dělat něco smysluplného pro přírodu. To práce na návratu vody do krajiny do puntíku splňuje a díky ní jsem načerpal spoustu poznatků o vodě v lese, které nás na škole nenaučili. Jednou, až bude projekt u konce, budu třeba hajným a všechny zkušenosti uplatním v hospodaření s lesem. Voda v lese kvůli způsobu hospodaření chybí a je to velký problém,“ vysvětlil a odpověděl i na naše otázky o práci dobrovolníků na mokřadech.

Čekali jste takový zájem?
Očekávání jsme žádná neměli. Několik takových akcí se konalo v minulosti a měli jsme osvědčené brigádníky, kteří se chtěli zúčastnit znovu. Po spuštění propagace akcí se ale začalo hlásit mnoho lidí, kteří s námi nikdy dříve na rašeliništích nepracovali. V průběhu sezóny se tak zapojovali navrátivší, ale rovněž dobrovolníci začátečníci.

Jaké jsou pro ně připraveny podmínky?
Na jednodenních akcích přivážíme pouze nářadí, stravu si lidé zaopatřují sami. Při víkendové akci zařizujeme přespání v ubytovnách Správy NP Šumava podle toho, v jakém území se akce koná. Stravu si taktéž dobrovolníci zajišťují sami.

Platí pro dobrovolníky nějaké omezení - věkové nebo zdravotní?
Vzhledem k tomu, že se jedná o fyzicky náročnou práci, po které následuje cca 6-10 kilometrová exkurze, doporučujeme účast dětem starším 8 let. Kromě toho je účast na zvážení dle možností každého dobrovolníka individuálně.

Jací lidé ty dobrovolnické skupiny nejčastěji tvoří - můžete je nějak charakterizovat?
Většinou jde o velmi milé a pozitivně naladěné osobnosti - jen děti jsou občas zamračené, když vidí fyzickou práci. Jinak samozřejmě mají zájem o přírodu, vnímají problém sucha, klimatické změny a chtějí se dozvědět víc.

Jaké mají k takové pomoci nejčastěji důvody?
Důvod je převážně ten, že lidé mají zájem se aktivně zapojit do nápravy neutěšeného stavu odvodněné krajiny. Dále očekávají, že se na akci setkají s podobně smýšlejícími lidmi, což se bezpochyby děje. Často probíhají dlouhé diskuze nad otázkami ekologie a způsobu hospodaření nás lidí v české kotlině. Samozřejmě láká i poznání míst, převážně rašelinišť, která jsou běžně pro turisty nepřístupná.

Na projektu pracují Správa Národního parku Šumava, coby hlavní řešitel, Národní park Bavorský les, BUND Naturschutz in Bayern a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Odstartoval předloni a hotový má být do konce roku 2024. Náklady činí 5 845 000 EUR a evropská dotace pokryje 60% výdajů. Obnovena budou rašeliniště na více 2000 ha na 47 lokalitách na české a bavorské straně Šumavy.