Laičtí občané jsou z veřejných komentářů zmateni, neboť: ti, kteří dříve nechtěli kácet stromy napadené kůrovcem (že si příroda pomůže sama) - tak ti dnes obviňují lesníky z toho, že káceli málo.

Co se stalo?
Roku 2015 bylo celostátní extrémní sucho, kdy suchá zem dosahovala hloubky i přes jeden metr. Následkem toho usychaly smrky a borovice nejen v tom roce, ale i v následujícím. Stromy, které mají snížený přísun vody, tak jsou přednostně vyhledávány brouky-kůrovci a následně usychají. Současné uschnutí asi 20 000 ha lesů v oblasti severní Moravy však ještě nepředčilo 25 500 ha suchých a v důsledku kalamit vykácených lesů v Národním parku Šumava (tj. na území o velikosti asi 20% severní Moravy).

Ministr životního prostředí R. Brabec s oblibou nyní opakuje: "V ČR již r. 2015-2016 se rozjížděly podmínky pro největší kůrovcovou kalamitu od dob Marie Terezie." Dnes se ptáme, co dělal ministr Brabec v té době: Víme, že prosadil novelu zákona č. 114/1992 Sb., která umožnila zvýšení rozlohy bezzásahových lesů, kde se nezasahuje proti kůrovcům a ti se šíří do dalších lesů. Tuto novelu o ochraně přírody prosazoval navzdory tlaku lesnické odborné veřejnosti a potřebě moratoria na vyhlašování dalších bezzásahových území.

Když bychom chtěli uvádět historické příměry, tak první doložená největší kůrovcová kalamita byla po vichřici 1868-1870. Následné kalamitní rozmnožení kůrovce se tehdy podařilo zastavit intenzivním zasahováním po dobu 10-ti let. Rozsah této kalamity (množství polomového dřeva a dřeva následně uschlého kůrovcem, rozloha suchých a vykácených lesů) byl překročen až r. 2007 (orkán Kyrill) a v následujících letech. V lesích soukromých, obecních a státních (které spadaly pod Ministerstvo zemědělství) bylo kalamitní přemnožení zastaveno za 2-3 roky. Naproti tomu v lesích NP Šumava bylo kalamitní přemnožení kůrovce zastaveno za 7 let (2013).

Národní park Šumava se zapsal do dějin tím, že to byla kalamita, které na Šumavě padlo o 500 000 kubíků dřeva více, než tehdy v letech 1868-1878.

Od "dob Marie Terezie" platí, že proti kůrovcové kalamitě se zasahuje celostátně a důsledně všude. Tato panovnice vydala "Lesní řád", v němž bylo nařízeno tvrdě trestat ty, kteří mají v lese souše napadené kůrovci a přitom těží zelené stromy! Právě to se dělo se souhlasem ministra Brabce a tak v letech 2012 až 2017 bylo v NP Šumava vytěženo úmyslně 404 000 kubíků dřeva (tj. zdravé stromy, které tam měly zůstat). Z takového poznání je zřejmé, že potrestaný neměl být generální ředitel Lesů české republiky, s.p. Daniel Szórád, ale jakýsi Richard Brabec.

Bláha: až nebudou žádné vzrostlé smrky - "BUDE LÍP"
Hnutí Duha a jejich "lesní ideolog" vyzývá k záchraně českých lesů tak, že by chtěl vymýtit 80 % smrkových lesů v ČR. Zbylých 20 % smrkových lesů, které se nachází v horských oblastech, by mohly zůstat. Zůstaly by tedy v oblastech, kde je dnes většinou zvláště chráněné území, kde se proti kůrovci nezasahuje, lesy usychají a škůdci se šíří dále.
Výsledek této nebezpečné ideologie: Budoucí generace budou dovážet milióny kubíků dříví např. z Jižní Ameriky, jako to současně dělá "ekologicky vyspělé" Německo.

Další ideou Hnutí Duha s podporou Ministerstva životního prostředí je vyhlášení národních parků Křivoklátsko a Jeseníků a ostrůvků divočiny o rozloze 1 000 ha ve státních lesích. K realizování ideje potřebují generálního ředitele LČR typu "Dolejský", který přivede státní lesy do fanatické certifikace FSC a tím se tam budou hlásit další soukromí a obecní vlastníci. Certifikát FSC je závazkem pro vlastníka nejen pro ponechání 3 až 5% bezzásahových lesů, ale i pro nepoužívání chemických prostředků na postřik skladovaného dříví k zahubení rojících se kůrovců.


Babiš a Vláda ČR: makáme, ale žádná mimořádná opatření nevyhlásíme
Naopak - vláda "nemakala". Vyhláška č. 76/2018 Sb., o ochraně lesa měla stav krizový řešit. Byla potřeba, aby vyšla v březnu, ale vláda ji vydala až 11. května, kdy byl kůrovec již venku.
Vláda nedělala nic proto, aby se napadené kůrovcové dříví mohlo ve státních lesích co nejrychleji zpracovat. Nadále platí zákon o zadávání veřejných zakázek, bez výjimky pro krizový stav. Nadále trvá, že soutěž o získání zakázky na zpracování kůrovcového dřeva trvá až několik měsíců a to je již pozdě.

Vláda nemakala, protože neudělala nic proto, aby již dávno přišlo do lesnictví 2 000 kvalifikovaných dělníků a 4 000 nekvalifikovaných dělníků, kteří v oboru schází. Můžeme si vzít dobrý příklad z dob socialismu, kdy nedostatek pracovních sil do lesnictví nahrazovali brigádníci ze škol a průmyslu. S tím souvisela i náborová kampaň a vyhlašování celonárodních kampaní na pomoc lesům. Nesporně tím mládež získávala vztah k lesům, které vznikají a jsou zdravé také za pomoci lidského zasahování. Dnes žádné brigády a záchranné kampaně nejsou a vláda k tomu nevyzývá.

Vláda mohla pomoci rozhodnutím o nasazení školní mládeže, vojáků a vězňů k záchraně českých lesů - ale neudělala to. V tomto směru lze připomenout, že r. 1947 bylo obdobné sucho, jako r. 2015 a ještě větší kůrovcová kalamita, než je dnes. Tehdejší vláda se usnesla, že "vězni doposud pracující jen v dolech, budou nadále využíváni také pro práce na záchranu českých lesů".

Petr Martan, Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s.