Tehdy, těsně po předání vysvědčení, zašel k sousedům pro svou devítiletou kamarádku Moniku, a zeptal se jejích rodičů, zda by s ním mohla jít k vodě. Monika souhlasila, vzala si svůj kruh a spolu s Vaškem se vypravila na břeh netolického rybníka Mnich. Tady, hned vedle kálečky, už se několik dalších dětí i dospělých koupalo. Když se Monika začala topit, nezpozoroval to nikdo jiný, než Vašek, který se byl právě na břehu napít. Nezaváhal ani chvíli a pro kamarádku ve chvíli, kdy už nad vodou viděl jen její ruku, skočil. Držel se při tom jednou rukou kálečky a druhou rukou kamarádku vyzdvihl. Zareagoval přitom mnohem rychleji, než ostatní, kteří v tu chvíli stáli na hrázi. Mezi nimi bylo i několik dospělých. A jak na svůj výkon vzpomíná mladý hrdina po dvou měsících prázdnin?

Vzpomínáš si, co tě vedlo k tomu, abys kamarádku zachránil? přemýšlel jsi o tom, nebo jsi jednal instinktivně?
Myslím, že jsem o ničem nepřemýšlel. Prostě jsem viděl, že něco není v pořádku. Tak jsem pro ní skočil. Jedna paní ze břehu volala, abychom Moniku vytáhli, ale nikdo nic nedělal.

Využil jsi při tom i zkušenosti, které jsi nabral v netolickém sboru dobrovolných hasičů?
Určitě, protože tam jsem absolvoval několik přednášek o tom, jak se má člověk v podobných situacích chovat. Ale to jsem využil až ve chvíli, kdy byla Monika už na břehu. Protože lapala po dechu, řekl jsem jí, aby zhluboka dýchala a později jsme jí odvedli domů.

Šli jste potom ještě někdy k vodě, nebo se bála?
Jednou jsem jí viděl na Podroužku, ale to tam nešla s námi. Od té doby jsem s ní vlastně nemluvil.

Co pro tebe vyznamenání od Rady města znamená?
No tak samozřejmě mám radost, ale hlavně proto, že se Monice nic nestalo. Nevím, proč jsem pro ní skočil jako první. Určitě by jí pomohl i někdo další a snad by pomohl někdo i mě, kdybych měl nějaké potíže.

Poděkovala ti za záchranu i sama Monika nebo její rodiče?
Je to sice asi trochu divné, ale ne. Samozřejmě jsem nic nečekal, ale myslel jsem si, že mi alespoň poděkují. Na vyznamenání mě ale nevrhli sami hasiči u našeho hasičského sboru, teď prý se o tom nějak jedná. Hlavně ale, že se nikomu nic nestalo.

Vzpomněl sis někdy o prázdninách na tu chvíli. Zachoval by ses dnes stejně?
Myslel jsem na to, ano. A doufám, že bych dokázal pomoci, i kdyby se snad někdy něco podobného opakovalo. Ale naštěstí se o prázdninách nic podobného neopakovalo, prázdniny byly fajn.