Za řízení v opilosti musejí být řidiči připraveni nést i následky, a ty nemusejí být zanedbatelné, zejména pokud se takového chování dopustí řidič profesionál. Jedním z trestů totiž může být i zákaz činnosti. „Pokud policisté u řidiče zjistí hladinu alkoholu nad jedno promile, jedná se o přečin ohrožení pod vlivem návykové látky, za který řidiči hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok, peněžitý trest nebo zákaz činnosti. Odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitý trest nebo zákaz činností, hrozí řidiči, který byl za takový čin v posledních dvou letech odsouzen, nebo spáchal dopravní nehodu či spáchá takový čin při výkonu zaměstnání,“ zdůraznila policejní mluvčí Martina Joklová s tím, že 7 bodů se takovým řidičům samozřejmě načte vždy.

O něco mírnější tresty hrozí řidiči, který bude mít v dechu méně než jedno promile alkoholu. „Při ovlivnění alkoholem pod jedno promile se řidič dopouští přestupku, za který dostane ve správním řízení 7 bodů, zákaz činnosti v rozmezí šesti měsíců až dvou let a pokutu od 2500 do 50 000 korun,“ doplnila.

Pokud policisté u řidiče zjistí ovlivnění návykovou látkou, okamžitě mu odebírají řidičské oprávnění a zakážou mu další jízdu. V případě, kdy je důvodné podezření, že se řidič bude vyhýbat přestupkovému řízení, je policista oprávněn od takové osoby vybrat kauci od 5000 do 50 000 korun, kterou uloží na obecní úřad s rozšířenou působností do úschovy. Kauce se řidiči vrátí v plné výši, nebyl-li v řízení o přestupku shledán vinným z jeho spáchání, v opačném případě se kauce započte na zaplacení uložené pokuty.

A příliš se nevyplatí ani odmítnout vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky. „Je třeba zdůraznit, že stejný počet bodů a výše pokuty se ukládají i řidiči, který se odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ačkoliv takové vyšetření není spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví,“ upozornila mluvčí.

Nabízí se otázka, co dělat s řidiči, kteří za volant usedají pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek opakovaně. „Na postihování recidivistů pamatuje Zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a v neposlední řadě i Trestní zákon č. 40/2009 Sb. například vyšší trestní sazbou u přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky nebo přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Navrhování trestů samotných policii nenáleží, to má v kompetenci správní orgán a státní zástupce,“ doplnila mluvčí.