Při pohledu do srovnávací tabulky může zaujmout cena stočného v Prachaticích, která je oproti jiným městům vyšší než vodné. Podle prachatického starosty je to dáno tím, že město v minulých letech více investovalo do obnovy kanalizačního řadu a nová hodnota se musí započítat do majetku města a promítnout do ceny stočného. „Když to řeknu jednoduše, vodovodní potrubí stojí méně, než kanalizace," shrnul Martin Malý. Zdůraznil, že rozsah obnovy vodohospodářských sítí, jaký byl v Prachaticích v loňském roce, by měl pokračovat i v letech následujících. „Objem majetku na kanalizaci je větší a roste rychleji, než v případě vodovodů," doplnil.

I Prachatičtí stojí před schvalováním aktualizovaného plánu obnovy vodohospodářského majetku. „Už jsme to konzultovali na odboru komunálních služeb a dopravy a materiál budeme předkládat k projednání zastupitelům. Žádné nečekané obří investice v řádu padesáti milionů korun do jedné akce nás ale nečekají," podotkl prachatický starosta. Pokud se týká například čistírny odpadních vod, v rozpočtu je počítáno s necelými pěti miliony korun do její obnovy a podobné to má podle starosty Malého být i v následujících letech.

Pokud jde o opravy vodovodů a kanalizací, i tady by mělo být tempo obdobné, jako v loňském roce. A i v Prachaticích platí to, že co se od lidí vybere, postačuje na financování celého systému. „Troufnu si říci, že interval bude mezi deseti až dvaceti miliony korun každý rok do obnovy našeho vodohospodářského majetku, pakliže se do toho započtou i vyvolané investice. „V loňském roce jsme do oprav komunikací ve městě vložili více než třicet milionů korun. A to vždy jen proto, že bylo nutné opravit vodohospodářský majetek. Ani v jednom případě nebyl jiný důvod, byť se spolu s tím svezly opravy komunikací, chodníků a třeba i veřejného osvětlení," dodal Martin Malý.

Navýšení vodného a stočného o zhruba padesát haléřů vyplývá podle Martina Malého i z uzavřené smlouvy s provozovatelem sítí v Prachaticích, společností ČEVAK. „Smlouva mu umožňuje navyšovat ceny jednostranně podle míry oborové inflace. Jen chci upozornit, že se nejedná o míru celkové inflace, která se běžně používá, ale o inflaci podle jednotlivých oborů, jako je stavebnictví, elektrická energie a podobně," zdůraznil starosta Prachatic. Oněch 55 haléřů navýšení je podle jeho slov 0,7 procenta z celkové ceny. „Když jsem viděl, o kolik zvyšují jiná města, není to u nás tak výrazné. Pokud bychom počítali navýšení podle indexů spotřebitelských cen, mohli jsme se dostat mnohem výš," podotkl Martin Malý.

S cenou vody oproti zcela původním předpokladům výrazněji nezahýbalo ani ukončení provozu závodu Madeta v Prachaticích. Podle Martina Malého se podařilo omezit odhadovaný nárůst cen o 25 procent už v loňském a předloňském roce. „V jednu chvíli opravdu reálně hrozilo, že by se cena vody v Prachaticích mohla vyšplhat až nad devadesát korun za kubík vody. Naštěstí se to potkalo s výběrovým řízením na provozovatele vodohospodářského majetku města. Díky poměrně tvrdé soutěži a veliké konkurenci nakonec současný provozovatel navrhl cenu na úroveň, kterou ukončení Madety výrazněji neovlivnilo," připomněl starosta Prachatic.

Povinnost obcí řídit se při obnově vodohospodářského majetku a jeho rozvoje dlouhodobým plánem podle zákona z roku 2006, který vstoupil v platnost o tři roky později, vnímá Martin Malý jako jedno z mála smysluplných rozhodnutí předchozích vlád. „Myslím si, že systém daný zákonem, je velmi dobrý a je opravdu potřebný. Vím o tom, že některé obce a města inkasují peníze z nájmu z vodohospodářského majetku a využívají je na zcela jiné věci bez toho, že by zpětně peníze vkládaly do vodohospodářského majetku. Plán obnovy se dokonce musí předkládat na ministerstvu zemědělství, které je v tomto případě dozorovým orgánem. Je tedy naprosto na místě a tenhle zákon tu měl být už dávno. Musím říct, že jsme se v Prachaticích nikdy nechovali tak, že bychom tyto peníze nevraceli zpět do tohoto majetku. Když jsme přebírali vodohospodářský majetek koncem devadesátých let, byla ztrátovost zaviněná únikem vody přes šedesát procent. Kolem roku 2003 byla ještě pořád kolem 33 procent a dnes je pod deset procent. Je jasné, že dlouhodobé pravidelné investice do vodohospodářského majetku se nakonec vždy vyplatí, protože ztráty nejsou tak veliké a cena pak nemusí být zbytečně zvyšována," tvrdí starosta Malý.

Plán obnovy vodohospodářského majetku je sice na desetileté období, nicméně tento rok končí jeho první pětiletá etapa. „Následující pětileté období bude zahrnovat výhled budoucích potřeb. V dlouhodobějším horizontu se nedají potřeby přesně specifikovat na konkrétní roky. Spíše je to v úrovni počítáme, mělo by se, chtěli bychom. A to se podle skutečných potřeb aktualizuje a zpřesňuje. V případě Prachatic to například bude zahrnovat plány na výstavbu v lokalitě Cvrčkov, což sice z hlediska výstavby nových sítí půjde za investory, nicméně město už musí zajímat zvýšený objem odpadních a povrchových vod a na to musí být připraveno," přiblížil Martin Malý.