Až sedmdesát procent smrků na území Národního parku Šumava v tomto období kvete. Nebylo by to nic tak neobvyklého, pokud by se to neopakovalo po jednom roce. Podobnou situaci si nepamatuje ani ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.


„Semenný rok byl pro až osmdesát procent smrkových porostů na území národního parku v loňském roce, nicméně se stala naprosto nevídaná věc a smrky kvetou letos znovu. Je to sice zhruba o deset procent méně, ale některé smrky kvetou již dva roky po sobě," komentuje neobvyklou situaci Pavel Hubený.
V minulosti lesníci tři až čtyři desetiletí zpět počítali se semennými roky u smrků v rozmezí sedmi až dvanácti let. Posledních deset až patnáct let se perioda zkrátila na dva až tři roky, ale letošní semenný rok přišel hned rok po tom předchozím.

Víte, že:Pokud se pyl dostane do vyšších vrstev atmosféry asi okolo 10 km, je unášen rychlostí až 50 m/s na vzdálenost až 3000 km.
Nejvíce pylu je z řepky olejky, která v ČR zabírá 15 procent orné půdy.
Semenný rok u smrků je přibližně jednou za sedm let.
Pylová zrnka šišek jsou vybavená dvěma vzduchovými měchýřky, které fungují jako křídla a umožňují jim dlouho se udržet ve vzduchu.
Jen výjimečně přichází jeden semenný rok bezprostředně za druhým.
V mezidobí sice smrk nebo borovice kvetou, ale minimálně a tak se s jejich pylem nesetkáme.


Neobvyklou situaci nicméně ředitel Správy kvituje. „Z našeho pohledu to má pozitivní dopad. Bude hodně smrkového semene, které osévá okolní plochy. Abnormální množství smrkového semenného materiálu může nastartovat další přirozenou obnovu. Ta je podle našeho názoru již nyní dostatečně vysoká, ale vzhledem ke dvěma semenným letům po sobě by mohla být ještě vyšší, než jsme zvyklí," zvažuje P. Hubený.

Ilustrační foto
Na druhou stranu připomíná spíše domněnky lesníků, ke kterým podle něho chybí vědecké podklady, že podobná aktivita smrkům ubírá na vitalitě. „Říká se, že semenný rok smrky částečně oslabuje. Tím, že veškerou energii věnují tvorbě semen, nestačí dostatečně sílit. Jsou tedy stromy, které v takovém roce neudělají ani letokruh. Obecně se dá říct, že podobný semenný rok nezvyšuje kondici stromů. Na druhou stranu jsme na minimálním stavu kůrovce, takže by ani to nemělo mít na smrkové porosty zásadnější dopad," dodal ředitel Správy NP.


Přestože se osobně věnuje spíše pozorování ptactva, podobnou situaci nepamatuje. „Každopádně se vyšší aktivita smrku v semenných letech projevuje na aktivitě křivky obecné, která okamžitě reaguje na nové šišky. Dokonce se celé jejich populace stěhují podle toho Evropou. Něco podobného jsme zaznamenali i v loňském roce, kdy byla křivka obecná nejhojnějším druhem ptáků na Šumavě a dá se předpokládat, že podobné to bude i letos," říká Pavel Hubený.