Vzrostlé stromy topolu kanadského v areálu bývalých kasáren za bytovými domy vlevo od komunikace do prodejny stavebnin a halových garáží budou v příštím roce vykáceny. Rozhodli o tom nedávno prachatičtí radní.


Radní Jana Krejsová vysvětlila, že topol kanadský byl vysazen v celém areálu kasáren pravděpodobně v padesátých až šedesátých letech minulého století z důvodu, že je rychle rostoucí dřevina a zakryl tehdejší vojenské budovy a techniku v areálu před zvídavými pohledy z venku. Odpověděla ale také na další otázky Prachatického deníku.


Je opravdu nutné kácet alej celou, ohrožuje přece jen část teplovodu?
Topol kanadský nepatří do intravilánu města, nejen že je to silný alergen, ale je to invazivní druh stromu. Již v devadesátých letech minulého století byly odstraněny topoly kanadské nad Katastrálním úřadem Prachatice a v sousedství dalších domů v okolí. Důvod odstranění bylo mimo zastínění objektů také alergenní chmýří z květů topolů, které létalo do bytů jednotlivých objektů.


A protože topoly kanadské jsou rychle rostoucí stromy, poškozují podzemní sítě, například kanalizaci, ale ničí i budovy, u kterých se nacházejí. Je potřeba je řešit nejen na tomto místě v areálu kasáren, ale i jinde, ale musí to být v určitém časovém sledu a jsou na to potřeba i finanční prostředky.


Na odstranění topolů je potřeba zpracovat projekt, což kácení zdrží, přitom by se mohlo kácet hned a zjara vysadit novou zeleň?
Kácení stromů musí projít schvalovacím procesem ochrany životního prostředí, tudíž je nutné zpracovat projektovou dokumentaci na daný záměr města.


Vykácené místo zůstane bez zeleně, nebo město nechá místo znovu osázet?
Mně by se tam velmi líbily ovocné stromy, protože v případě kácení nepodléhají povolení na kácení a nejsou alergeny. Jsou většinou pomalu rostoucí, tudíž nepoškozují sítě, které jsou vedeny pod zemí. Když někdo půjde kolem a ovoce bude zralé, tak si ho utrhne a ochutná. Budu se snažit prosazovat tuto myšlenku, doufám, že mne pracovníci městského úřadu budou naslouchat.


Město Prachatice je plné stromů. Jsou vhodné do města, nebo by se mělo něco změnit? Co byste vy osobně navrhovala?
Město Prachatice má velmi bohatou zeleň zapojenou v rámci celého katastrálního území města jak veřejnou, tak soukromou zeleň občanů v zahradách a zahrádkách. Znalost současného stavu je důležitá pro rozhodování při zajišťování údržby a rozšiřování ploch zeleně v obytném prostředí.


Vyhodnocovala jsem si zeleň v Prachaticích podle pasportu zeleně a mohu říci, že zeleně je u nás dostatek. Je jí mnohem více než v minulosti. Je ale potřeba si zeleň, která má do města přijít, vybírat tak, aby nám byla prospěšná ve všech směrech i zdravotních. Musíme mít na paměti, že se o ní musíme starat ve všech ročních obdobích. Kvalitní zeleň, která je vegetačně velmi dobře zapojena jak uvnitř intravilánu, tak i vně, je velmi důležitá pro zdraví nás všech. Rostliny (stromy) nás chrání a pomáhají nám při tlumení rychlého proudění vzduchu, regulují vlhkost a teplotu ovzduší včetně oxidu uhličitého, tlumí hluk, zachytávají prachové částice, ničí bakterie a viry a odpuzují obtížný hmyz. Znamená to pro budoucnost postupně měnit strukturu a druhy stromů, keřů i květin v tomto smyslu.


Je podle vás nějaká další lokalita, která by si zasloužila výměnu zeleně?
Výměna topolů kanadských za jiné druhy stromů je podle mne prioritou hlavně z pohledu ochrany zdraví obyvatel. Jedná se o celý areál bývalých kasáren, kde tyto vzrostlé stromy jsou.