Je také o hodinách času po odpolednech a večerech strávených na zasedáních zastupitelstev měst a obcí. Často na nich sedí jen ti, které si zvolili obyvatelé v komunálních volbách, a to mnohdy ještě ne všichni, hrstka seniorek a seniorů, a pak zástupci médií. Povědomí občanů o věcech veřejných a práci jimi zvolených zástupců je tedy následně slušně řečeno nevalné.
Slovo prostě platí
Být u všeho, co se děje, je i při nejlepší snaze zhola nemožné, totéž platí i o jednáních zastupitelstev, která v drtivé většině jsou sice pro chod obce či města důležitá, ale pro obyčejné lidi nezajímavá. Nicméně pro redaktora je osobní přítomnost na takových akcích nezbytná. Informace získané při jednání bez následné filtrace, ať již nechtěné, nebo čistě záměrné ze strany zástupců obcí, pak odpadají a z vyřčeného slova se tudíž zastupitelé jen těžko vykrucují. A zatímco lidská paměť bývá krátká a selektivní, novinářské archivy jsou neoblomné a čas od času připomenou někdy těžko stravitelnou pravdu.
Konec v nedohlednu
Zasedací místnost na husinecké radnici už bych možná dokázal popsat zpaměti a poslepu. Poslední dobou tu bývám totiž častějším hostem než ti, kteří by měli o věcech veřejných rozhodovat. Stejné to bylo i v úterý v podvečer. Všeho všudy devět zastupitelů a čtrnáct občanů včetně účetní města. Tak vypadalo složení osazenstva, které si přišlo vyslechnout v úvodu informaci o změně topného média v kotelně na sídlišti. V sedm hodin večer ještě nikdo z přítomných, včetně mne, netušil, že se jedná o zcela zásadní věc pro celý Husinec, byť se to tak nemusí zdát, a že ti, kteří, jako já, vydrží až do konce, vyjdou z budovy úřadu až v půl dvanácté v noci.
Pozvánka zvoucí spíše na informativní schůzku, a ještě spíše jen malé části obyvatel Husince, nevypovídala téměř nic o zásadnosti následného jednání.
Tvrdá realita
Nejen občané, ale co hůř, i zastupitelé a dokonce nejspíše i vedení obce, jak přítomné utvrdila slova místostarostky Vlasty Kalinové po téměř dvou hodinách jednání, se totiž dozvěděli, že kotle, které dodávají teplo a teplou vodu pro pět bytových domů a základní školu, mají svou životnost za sebou a od nové topné sezony by měla být kotelna včetně rozvodů zásadně modernizována. Kotle přitom slouží patnáctým rokem a jejich další provoz dokonce podle slov přizvaného odborníka odporuje zákonu, byť při vytrvalé a neustálé péči by mohly ještě rok sloužit. Lidově řečeno, kleknout ale mohou třeba pozítří.
Po hrstce obyvatel, jak se od odborníka, ne od svých představitelů, dozvěděla, že by výstupem z jejich setkání měla být podepsaná prezenční listina s vyjádřením, zda jsou buď pro plynovou, nebo uhelnou kotelnu. To vše jen na základě rozsáhlých, často odbočujících, informací a čtyř čísel vyjadřujících investiční náklady a cenu tepla pro obyvatele malé části Husince podle aktuálních cen navržených topných médií.
Rozhodnou všichni
Bezradnost, i tak lze popsat atmosféru, která v úterý s postupujícím časem v jednací síni vládla. Rozhodnutí o tom, čím se bude na dalších patnáct let topit pro necelou stovku obyvatel města, má totiž nepochybně dopad na celý Husinec. To si nakonec uvědomili nejen zástupci bytovek, ale také zastupitelé. Mimochodem ani oni, stejně jako bytovkáři, nebyli v názoru, zda plyn, nebo uhlí, jednotní, ale plyn, byť dražší v ceně pro konečného spotřebitele, ale o něco levnější v investičních nákladech, přece jen u oslovených zastupitelů vyhrál v poměru pět proti dvěma. Dva zastupitelé se nedokázali rozhodnout ani pro jednu variantu, prý, až co si řeknou lidi. Je s podivem, že tentýž názor nezastávali, když rozhodovali o budoucnosti Husova památníku.
Složitost rozhodování nakonec přiměla zastupitele k rozumnému, byť zčásti alibistickému, řešení. Po více než dvou hodinách dospěli k názoru, ať si o tom rozhodnu sami Husinečtí v anketě.
Král Šalamoun by měl ze svých učedníků určitě radost. A Husinečtí? Je krátce před jedenáctou hodinou noční a před těmi, kteří vydrželi, je další jednání zastupitelů.