Jaroslav Pulkrábek v úvodu přivítal tradiční návštěvu a zavzpomínal na místa svého působení. „Když jsem byl v Záblatí, vždy to bylo o lidech, společnosti a přírodě. Potom jsem se odstěhoval do Horní Vltavice, kde jsem si dlouho zvykal na to, že je tam lidí méně a všude daleko, ale příroda a tvrdý šumavský život mi učaroval. Zajímal jsem se o zdejší historii, která byla hlavně o sklářství a sklářích. To mně zaujalo a tak dnes se podíváme právě sem, kde v dávných dobách bylo mnoho skláren, a život v těchto pustinách byl pro skláře, ale i ostatní obyvatelé těžký, ale jistě krásný,“ vyprávěl Jaroslav Pulkrábek.

Tomášova, Šlemarova, Vltavská, Březská to jsou malé sklárny, kterým dominovala sklárna v Lenoře a rovněž osm let na Kubově Huti. Jejich historie, někteří obyvatelé a zejména jejich majitele spojené s osudem skláren byl zajímavý, zvláštní a zejména těžký v konkurenčním prostředí, ale i ve vlastním životě.

To byla první část, v druhé již přišli zmínění lidé v osadách a chalupách. Spolky hasičů, myslivců, nebo střelců, chalupy plné dětí i školy. Na fotografiích bylo vidět, jak zajímavý život zde byl, dnes již historické vybavení tříd škol i domácností.

Ladislav Beran