Jízdy zvláštních motorových vlaků Prachatice - Volary a zpět a zvláštních parních vlaků Volary - Lenora a zpět začala s úderem deváté hodiny ranní. Na druhou kolej přijela parní lokomotiva zvaná Průmyslovka, tato historická mašinka sloužila v cukrovaru Žatec a nikdy nebyla Českým dráhami dána do provozu na běžných tratích.

Oslava se vázala zejména k železniční trati z Volar do Strakonic. Na této trati byl nejdříve zahájen provoz ze Strakonic do Vimperka v roce 1893 a až o šest let později byl zahájen provoz z Volar do Lenory a do Vimperka se začalo jezdit v roce 1900. Jak vidíme, byla to dlouhá cesta, než se vyjelo na celý úsek ze Šumavské křižovatky ve Volarech až do Strakonic. Historie trati je zajímavá a hlavně drsná, neboť dělníci museli překonat tvrdou šumavskou zimu, mnohá úskalí mezi skalisky, mokřady, ale zejména převýšení na Kubovu Huť, kde je dnes nejvýše položená železnice v Česku, a to v 995 metrech nad mořem. Zahájilo se minutou ticha za Karla Gotta, nejznámějšího populárního zpěváka České republiky, jenž měl v tento den pohřeb a z tohoto důvodu byl vyhlášen i státní smutek.

Po minutě ticha zahájil sobotní slavnostní program. Nejdříve všem, kteří se na výstavbě úseku železnice podíleli, poděkoval Vít Pavlík, starosta města. Poděkoval i lidem, kterých přišlo mnoho. Vyzdvihl práci železničářů, kteří do Volar patří stejně jako šumavské vrcholky nad tratí a popřál jim, ať se jim daří a vše probíhá přesně jako železniční grafikon a následně vypravil první historický vlak směrem na Lenoru.

Celým dnem provázel pan Roman Hajník, předseda Stifterova železničního spolku, ten nejdříve uvedl program, jehož součástí bylo mnoho jízd na historickém úseku Volary - Lenora historickým vlakem. Součástí byla jízda historickými autobusy z vlakového nádraží na autobusové nádraží Volary a zpět. K vidění byly i ukázky zajímavé drezíny, se kterou se pod maršálským dohledem prvorepublikových železničářů mohli zájemci i svézt. Na náměstí, v pracovišti DDM, byl k vidění model volarské železnice, jejíž raritou jsou zajímavé volarské domy a stále se na ni něco mění.

Krásné hostesky, ale i zaměstnanci drah rozdávali, či prodávali vynikající speciality z domácích pecí, teklo i zrzavé železničářské pivíčko, děti zase ochutnávaly limonády a všichni si mohli koupit zajímavé upomínkové předměty s železničářskou tématikou a pamětní list k tomuto slavnému dni.

Dnes již trať z Volar do Strakonic nebrázdí mašinky a stroje Českých drah, před třemi roky na ni vstoupila společnost GW TRAIN, jejíž mašinky byly též k vidění. Ať je to jak je to, podstatné je, že i po stodvacetin letech se šumavskými lokálkami cestuje dál a nejen do Strakonic.

Na závěr dodávám, že výtěžek z jízdného bude zaslán na konto Lenora, které je určeno pomoci lidem, z bytového domu v Lenoře kteří na začátku října následkem exploze plynu přišli o domov.

Ladislav Beran