Paní Vlasta Šindelářová se narodila na Táborsku, kde také strávila prvních čtyřiadvacet let svého života. Pak se ale přestěhovala na dlouhá léta do Prahy, kde žila s manželem. „Celý život jsem pracovala jako telefonistka na meziměstské ústředně na Žižkově. Až do důchodu,“ zavzpomínala Vlasta Šindelářová na svá pracovní léta a povykládala i tom, jak s kolegyněmi přecvakávaly kolíky, aby mohly spojit hovory. "Já spojovala jen ty v republice, neuměla jsem řeči, tak jsem nemohla pracovat u mezinárodního přepojování," vzpomínala s dovětkem, že ještě dva roky jako důchodkyně v práci přesluhovala. "Byla to velká budova, pod námi sídlila pošta, my jsme pracovali až ve třetím poschodí," doplnila na upřesnění. Ve volném čase s manželem chodili do kaváren, divadel a tančit. "Tančili jsme Českou besedu, polku i valčík. Tanec mám moc ráda," upřesnila. Na válečná léta vzpomíná nerada. Zažila si v práci muže se samopaly jak v době války, tak i v šedesátých letech, v době okupace. Tyhle vzpomínky z hlavy vytěsnila: "A vůbec mě to nemrzí."
V Prachaticích Vlasta Šindelářová žije čtyři roky, z toho tři v Domě s pečovatelskou službou na Skalce. „Nejsem tu sama. O poschodí níž bydlí moje švagrová. Máme k sobě blízko, potkáváme se a povídáme si,“ vyprávěla a dodala, že se jí v Domě s pečovatelskou službou v Prachaticích na Skalce moc líbí: „Všichni tu kolem mě skáčou.“
Veselou historku přidala také Jarmila Pešková, matrikářka: „Když se paní Šindelářová přihlašovala k pobytu v Prachaticích a byla tázána na datum narození, s hrdostí dodala, že je stejně stará jako naše republika.“
V jídle, které si nechá dovážet z prachatické nemocnice, se Vlasta Šindelářová nijak neomezuje. Jí všechno a jídlo si náležitě užívá. „Tedy, když mi to chutná. A když méně, udělám si ledový salát se sladkokyselou smetanovou zálivkou. A musí být trochu hustější. Ten mám ráda ke všemu, snad jen k něčemu se zelím si ho nedávám,“ řekla a dodala, že si ledový salát dělá sama a vždycky ve větším množství, aby měla na přibližně dva dny. Na otázku, jestli je to její recept na dlouhověkost jen s úsměvem dodala, že ho sice má moc ráda, ale až v posledních letech. "To víte, dříve nebyl k dostání," vzpomněla s úsměvem a dodala, že si ráda dá pro chuť sklenku vaječného koňaku.
Když má chvíli sleduje televizi, hlavně zprávy, zajímá se o politiku. "Jen nevím, co si o tom myslet, politice nerozumím, ale zajímám se a sleduji vše, co se u nás děje," vyprávěla.
Její rodina už nyní plánuje kulatou oslavu. „Bude to i s tanečkem,“ slíbili si a oslavenkyně předem požádala Martina Malého o tanec. A bude prý valčík doleva. „Ten neumím, ale mám rok, abych se ho naučil,“ přijal výzvu Martin Malý a popřál oslavenkyni pevné zdraví. K jeho přání se připojuje redakce Prachatického deníku.