Co jim mimo jiného na vládním návrhu zákona vadí a jaký je názor ředitele Správy NP a CHKO Šumava Jiřího Mánka na stejné body?

Jak to vidí Stínová vědecká rada?


1. Nedostatečná velikost území ponechaného samovolnému vývoji.
V návrhu je pouze 22,1 % bezzásahových I. zón, a dále 4,5 % I. zón, kde je možno zasahovat do doby, než bude kůrovec v NP Šumava „v základním stavu". To fakticky znamená možnost jejich vykácení. Přitom stav ekosystémů v současné době umožňuje vyhlásit ihned jako bezzásahových veškerých 26,6 % I. zón.


2. Přílišný důraz na rozvoj obcí.
Návrh zákona klade stejný důraz na rozvoj obcí jako na ochranu přírody a neposkytuje tak dostatečnou ochranu přírodně výjimečně hodnotnému území. Právě kvůli ochraně přírody jsou ovšem národní parky vyhlašovány. Ze zákona by mělo být jasné, že ochrana přírody má v NP Šumava přednost před ostatními aktivitami.


3. Nedostatečná regulace stavebních aktivit.
Návrh neobsahuje prakticky žádnou regulaci stavební činnosti v NP Šumava. Navržený text zákona tak umožní další zástavbu krajiny národního parku zejména díky rozšíření III. zón ve stavebně atraktivních oblastech . Jak ukazuje praxe, pozemky ve III. zónách se zpravidla dříve či později uvolňují pro stavební účely. V řadě míst by takový postup měl za následek snížení jejich atraktivity a negativní dopady na krajinný ráz.


4. Umožnění lanovky v jedné z nejcennějších částí Národního parku Šumava.
Návrh počítá s vybudováním lanovky Klápa – Hraničník v oblasti Smrčiny (včetně tzv. „evakuační" sjezdovky). Unikátně zachovalá oblast horského lesa, kde žije tetřev hlušec a další kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů by byla rozetnutá lanovkou a sjezdovkou.


Jak to vidí ředitel Správy parku Jiří Mánek?


1. Nedostatečná velikost území ponechaného samovolnému vývoji.
Vládní návrh přináší největší první zónu v dějinách NP Šumava. Nikdy nebyla tak veliká, jak ji pojmenovává vládní návrh zákona. Nikdy v historii zde nebylo reálně větší území ponechané divoké přírodě. Podotýkám reálně, protože něco jiného se říkalo a něco jiného se dělo. V tuto chvíli je navrhováno 22 procent, tedy 15 100 hektarů z celkové rozlohy Národního parku Šumava striktně bezzásahových.


2. Přílišný důraz na rozvoj obcí.
Dosud legislativní pravidla umožňovala kácet i v nejpřísněji chráněných, tedy i v I. zónách. Jen v letech 2007 až 2010, tedy za tak zvaného ekologického vedení Národního parku Šumava, bylo v I. zónách pokáceno bezmála 21 tisíc kubíků dřeva. Přesto to nebylo v rozporu se zákonem. Vládní návrh zákona garantuje 22 % skutečně bezzásahového území okamžitě a navíc nijak neoklešťuje současné možnosti a pravomoci ochrany přírody.


3. Nedostatečná regulace stavebních aktivit.
Vládní návrh zákona rozhodně nezvětšuje prostor pro stavby a vstup developerů, naopak o něco málo zmenšuje třetí zónu a rozhodně nelze stavět na celém jejím území. Jediné místo, kde lze hypoteticky stavět, je jen zastavěné nebo zastavitelné území, a to činí v součtu v celém národním parku 68 hektarů.


4. Umožnění lanovky v jedné z nejcennějších částí Národního parku Šumava.
Případné schválení vládního návrhu zákona ještě neznamená, že tam lanovka nakonec skutečně bude. To podléhá celému schvalovacímu procesu včetně Naturového posudku. Ten už existuje a je mimochodem negativní.