Pekařky Jitka Nitrianská, Jana Kleinová, Blanka Krejsová, Renata Jiráňová, Ladislava Marková a dcery paní Kleinové Kateřina a Kristýna na sobotní dopoledne zadělaly těsto na třicet chlebů a dvě stě padesát posvícenských koláčů. „Pěkně se po nich zaprášilo, chléb pro nás domů si musíme pořádně hlídat,“ smála se Jitka Nitrianská. Všechny pekařky byly v sobotu v dobré náladě, ač vstávaly před třetí hodinou ráno, ve tři byly v kuchyni, aby zadělaly těsto, nachystaly koláče a naplnily je makovou, ořechovou, tvarohovou, povidlovou či marmeládovou náplní, nachystaly na plechy a poslaly je do obecní pece.

O pečení samotné se postarali Antonín a Roman Ludačkovi. Starští pan Ludačka, Antonín, topil v obecní peci už od páteční půl osmé večer. „Byl jsem tu celou noc, pospával jsem v autě a přikládal,“ popsal Antonín Ludačka s tím, že do pece, aby ji správě vyhřál na ranní pečení, dává jen bukové dřevo. Kolik ho bylo přesně odhadnout neuměl. Ráno pak musí popel z pece ven, aby se do jejích útrob mohly začít dávat plechy s koláči a chléb. „Koláče jsou asi za patnáct minut hotové,“ doplnil svého tátu Roman Ludačka. Ten byl v sobotu nejen pecař, ale taky spojka mezi kuchyní a pecí. Plechy s koláči nandaval do přívěsného vozíku, který pak ručně tlačil k peci a jednotlivé plechy pečlivě skládal do pece, aby se jich tam vešlo co nejvíc, a hned po jejich upečení je zase vyndaval a vezl zpátky, aby případní zájemci o vitějovickou dobrotu nemuseli čekat.

Vitějovičtí začali chodit pro hotové koláče už kolem osmé hodiny ráno. V deset hodin ráno šla do pece poslední várka koláčů a o půl hodiny později už zase nebylo co prodávat. „Pěkně se to rozkřiklo, že máme domácí koláče a jiné dobroty, dneska tu byli i lidé z Křemže,“ doplnila ještě Jitka Nitrianská. Další pečení dobrot chystají Vitějovičtí až před Vánoci. „Tu budou k mání tradičně vánočky,“ uzavřela.