Podle zástupce společnosti Miroslava Rysa to ale nebyla jejich volba. „Štěpková kotelna se spustila zhruba rok a půl před naším nástupem. My jsme převzali běžící provoz," říká Miroslav Rys. Vstup do města znamenal pro společnost nemalé investice a také zcela zásadní rozhodnutí. „Kromě štěpkové kotelny a plynové kotelny na sídlišti, která soustavě vypomáhá v době špičkových odběrů, tu byla ještě jedna kotelna, která vytápěla sídliště Karla Weisse. Bylo tam propojení, ale víceméně se jednalo o starou kotelnu se čtyřtrubkovými rozvody," shrnul Miroslav Rys.
Změny v tepelné soustavě nastartovalo už bývalé vedení města. Už to řešilo problémy s velkými ztrátami v soustavě a zastaralou sítí. Kolem roku 2005 proto město investovalo s přispěním dotace desítky milionů korun jednak do stavby plynové kotelny na sídlišti v Luční ulici a jednak do změny čtyřtrubkového na dvoutrubkový rozvod a s tím související instalace domovních předávacích stanic u více než sedmdesáti objektů. V roce 2006 došlo k vybudování kotelny na biomasu v bývalém objektu uhelné kotelny. „Naše první investice v roce 2009 bylo osazení všech zbylých objektů předávacími stanicemi na sídlišti Karla Weisse, což bylo dvanáct stanic. Tím jsme zamezili zákalu teplé vody a následně jsme po nutných hydraulických propočtech celé sítě vyměnili rozvody a napojili systém na centrální a tuto starou kotelnu jsme úplně zrušili jako nadbytečnou, protože soustava je i bez ní dostatečně výkonná," vysvětlil zástupce společnosti. V dalším roce proběhla ještě výměna starých rozvodů v délce 1 km na ulicích SNP a Mírová, čímž došlo k výraznému omezení tepelných ztrát.
Tím investice do tepelné soustavy ve Vimperku nekončí. „Zbývá ještě nenapojené malé sídliště se starými bytovkami, které mají většinou lokální zdroje tepla. Plánujeme, že v horizontu několika let je v závislosti na rostoucích cenách elektrické energie napojíme," říká Miroslav Rys s odhadem realizace do tří let.