To byly nejzásadnější připomínky vimperských obyvatel k práci městských strážníků. Daniel Ziemba nepopřel, že by o podobných úletech strážníků nevěděl. „Mně osobně se ve službě nic podobného nestalo, ale je pravda, že se mi to doneslo. Je to určitě věc, která je v mé kompetenci a pokud se mi nepodaří vyřešit, pak si myslím, že na místě vrchního strážníka nemám co dělat," reagoval na výtky Daniel Ziemba, který je ve funkci vrchního strážníka MP Vimperk od ledna letošního roku.

Požadavek města je přitom jednoznačný, chce mít ve městě pořádek dvacet čtyři hodin denně stůj, co stůj a vidí k tomu rezervy u městské policie. Vrchní strážník naproti tomu tvrdí, že další rezervy nejsou a na celou situaci upozornil vedení města před rokem a od té doby opakovaně. „V současném stavu je velmi problematické zajistit fungování městské policie tak, abychom se nedostali do kolize se zákonnými předpisy," upozornil Daniel Ziemba.

To na druhou stranu obyčejné obyvatele Vimperku moc nezajímá. Pro ně je důležité to, jestli mohou bez obav jít na procházku nejen večer, ale už i přes den například do parku u Volyňky. A podle zkušeností, o které se na středečním setkání se zástupci města, Policie ČR a městské policie někteří Vimperáci podělili, vyplývá, že se této části raději obloukem vyhýbají. „Mám dvouleté dítě a žena má jednoznačně zakázáno jezdit přes park i ve dne. Tak jezdíme přes město. Ale jediné místo, kde vidím strážníka jednou za čtrnáct dní stát, je parkoviště na náměstíčku, kde je placené parkoviště, jak odtud vyhazuje auta, která nemají zaplaceno. Proč není v parku, kde dělají nepřizpůsobiví nepořádek? Proč se v noci projíždí v autě po sídlišti a jenom kontrolují, jestli lidi parkují tam, kde smí," ptal se mladý muž.

Právě lokalita parku u Volyňky byla zmiňována poměrně často. Zatímco pro nezasvěcené se to může jevit jako tajemné místo kdesi za městem, Vimperáci dobře vědí, že kdysi klidné místo se nachází kousek od centra v blízkosti základní školy, dětského i dopravního hřiště a jen několik desítek metrů od služebny městské policie. Další z diskutujících přidal kromě vlastní zkušenosti i návrh na vylepšení práce městských strážníků. „Projíždím městem na kole a vidím, že v parku děti ničí branku a plot u hřiště. Tak dojedu na městskou policii a nahlásím to. První, co chtějí vědět, je, jak se jmenuji, takže strávíme pět minut sepisováním zápisu, až pak se seberou a jedou se tam podívat. Za tři týdny jedu kolem a chybí tam plot. Nezlobte se na mne, ale já nevidím důvod, proč tady nemá městská policie kola? Když budou chodit pěšky, budou pomalí, když budou jezdit autem, budou vidět. Proč je nevybavíme horskými koly," navrhl a dodal, že ve srovnání s jinými městy je na tom Vimperk možná stejně. „Ale všichni tady cítíme, že se tu situace zhoršuje. Strážníci prostě musejí mezi lidi a působit jako strážník, ze kterého jde respekt, ne jako kamarád. Není možné, aby když napomenu nepřizpůsobivé děti, které ničí vybavení hřiště, že na ně zavolám městskou policii, tak se mi dostane odpovědi, cituji: Tak ty dyliny zavolej, mně je to jedno, já je pošlu do p…"

K nejaktivnějším diskutujícím patřila rodina podnikatele před nedávnem napadeného skupinkou Romů v jeho vlastní firmě. Není proto divu, že patří i k iniciátorům petice, kterou se obrací na dotčené orgány a instituce, aby se situace ve Vimperku začala už skutečně řešit. „K sepsání petice nás vedla situace, která se odehrála u nás ve firmě," vysvětlovala členka petičního výboru a jedna z napadených Lenka Preslová prvopočátek sepsání petice. „Asi před měsícem jsme v naší firmě otevřeli provozovnu ekologické likvidace autovraků a výkup kovového odpadu. Jak už tu zaznělo, začali se k nám stahovat nepřizpůsobiví občané. Asi tak po třech týdnech tam přišla parta šesti cikánů a prostě kradli. A my jsme je u toho chytili a snažili jsme se je vykázat za hranice provozovny. To se nám ale nepodařilo a napadli nás. Manžela docela ošklivě zranili, prostě ho ztloukli, povalili ho na zem a kopali do něho," dodala Lenka Preslová s tím, že když následně přijela policie, vypadalo to, že jsou s těmi, co je napadli, kamarádi. „Něco takového se hodně těžko tráví, a to byl zásadní důvod pro to, abychom se ozvali," doplnila.

V petici požadují občané, aby město a orgány města se situací ve Vimperku konečně něco udělaly. „Romská menšina se tu hodně rozrůstá, a tak sužuje ostatní obyvatele, že už to není možné, je to neúnosné, nelíbí se nám to a chceme, aby se to změnilo," uvedla Lenka Preslová k sepsané petici, kterou se obracejí na orgány místní samosprávy a státní správy, Policii ČR, okresní státní zastupitelství, okresní soud a zastupitele města Vimperk. Jediné, co zatím není jasné, kde mohou lidé petici podepsat. „Přesto už ji podepisují, zatím jsme ji měli v oběhu asi dva dny a byla k podepsání i přímo na veřejném jednání s občany," doplnila Lenka Preslová.

S dalšími zkušenostmi s romskými obyvateli ve Vimperku a nápady na zlepšení práce městských strážníků přišla na středeční jednání Iveta Preslová. Ani ona, stejně jako další zúčastnění, se necítí ve Vimperku bezpečně. „Musím říct, že jsem se do Vimperka vrátila po pěti letech práce v Českých Budějovicích, mám tu rodinu a pětiměsíční dcerku. Po prvních vycházkách do města jsem byla zděšena ze situace, která se tu za těch pět let stala. Není to tu bezpečné, člověk se bojí vyjít do města na procházku, pomalu tu končí obchody, protože lidé z Vimperka utíkají, zvyšuje se tu průměrný věk, protože mladí tu nechtějí být a já se jim ani moc nedivím. Mně osobně se stalo, že mi najížděli cikáni autem do kočárku, a to už by se mělo řešit. Městská policie buď nic nedělá, nebo před tím zavírá oči, protože se s nimi znají a bojí se. Na starostu jsem měla řadu doporučení, ale zatím jsem nebyla vyslyšena," tvrdí Iveta Preslová.

Není jedinou maminkou nebo rodičem, kteří se centru města, především pak parku u Volyňky, raději obloukem vyhnou. Ale přestože účast obyvatel by se mohla zdát v sále dostatečná, iniciátorky setkání čekaly větší zájem veřejnosti, i když důvod je podle nich zřejmý. „Jsem trošku zklamaná, že z mého pohledu tu dnes byla relativně malá účast lidí. Říkala jsem si, že už je to přece musí vyburcovat, ale když jsem se pak ptala, proč nejdou, odpověděli mi, že se bojí. Říkali, že už to tu ve městě zaznělo a stejně s tím nikdo nic neudělal. Jenom doufám, že i když půjdu proti městu, chci, aby se něco změnilo. Jde mi hlavně o městskou policii a o starostu, který na to kašle. Tenhle vrchní strážník mi přišel v pořádku, ale vedení města se mi zdá, že na něj a jeho připomínky nereaguje," myslí si Iveta Preslová. „Jsem zklamaná z městské policie. Ale upřímně si myslím, že za to, co se tady děje, může vedení města a není to jen tenhle starosta, to začalo už za minulého starosty," říká Iveta Preslová.

„Petice vznikla proto, že jsme si řekli, když neuděláme nic, tak se nic nezmění. Nevíme, jestli se změní, ale alespoň jsme se ozvali. A čím víc lidí o tom bude mluvit, čím víc lidí o tom bude vědět, tím větší to bude mít váhu a možná se něco změní," věří Lenka Preslová.

O tom, že by v případě, že petice nebude mít kýžený efekt, začaly po Vimperku chodit a hlídat pořádek občanské hlídky, mohou podle jejího názoru rozhodnout svou nečinností kompetentní orgány. „Lidi se bojí, ale tohle by mohlo nastat ve chvíli, kdy se tady stane něco velkého, až tu dojde k opravdu závažnému zranění. Pak se lidi zvednou a může být i ta domobrana," říká Iveta Preslová.