„Je to bezvadná zpráva nejen pro zámek, ale pro celý Vimperk,“ neskrýval radost z pondělního rozhodnutí starosta Vimperka Pavel Dvořák.
Je strašlivou ostudou, že vimperský zámek nebyl národní kulturní památkou již od začátku. Přezíravost centra vůči výspám a tomu, co je tak říkajíc za rohem, se předává dál, a to je strašlivá chyba,“ domnívá se vedoucí správy Státního hradu a zámku Český Krumlov Pavel Slavko, který osobně navštívil vimperský zámek a seznámil se na místě s výsledky historického, archeologického a restaurátorského průzkumu. Právě ty podle jeho vyjádření prokazují, že Vimperk byl neprávem opomíjen.
„Přitom Vimperk patřil k významným rožmberským sídlům na západní výspě celého rožmberského dominia a navíc na významné obchodní cestě,“ dodal Slavko. Přiznání statutu národní kulturní památky vimperskému zámku českokrumlovského kastelána těší a otevírá to další možnosti a dveře do světa kulturního, finančního i mezinárodního věhlasu.
Možnost konkurence, která by odlákala návštěvníky českokrumlovského zámku do Vimperka, se Pavel Slavko neobává. „Ba právě naopak, vnímám to tak, že v jednotě je síla. Mohou se tak propojit významná rožmberská sídla od Třeboně, přes Český Krumlov a Kratochvíli až po Vimperk, která tak mohou působit společně,“ domnívá se Slavko.
Pokud jde o budoucí využití, podle jeho slov nabídku a zájem turistů, zejména těch zahraničních, hnípání na jednom místě už dnes nikoho moc nebaví. „Budoucnost může být právě ve hvězdicových zájezdech, které zahrnou atraktivní nabídku s rozdílným obsahem, a to je pro jižní Čechy veliký dar,“ upozornil Slavko.
Osobně se nebrání ani případné spolupráci mezi oběma památkami. „Už jsme dali nabídku Vimperku na případnou spolupráci. Mne osobně hodně zaujala možnost propojení přes Kratochvíli na Vimperk. Je úžasné, co se zde historicky zachovalo. Rezidenční sály už jinde téměř neexistují, zbyly jen menší místnosti, ale ve Vimperku se nachází něco neuvěřitelného a přitom nádherně zachovalého. Stačí trocha práce a najít smysluplné využití a myslím si, že do Vimperka se budou turisté hrnout,“ přál by nové národní kulturní památce Pavel Slavko.
Na zvýšený příliv turistů, přestože se nedá čekat hned zítra, je podle starosty Vimperka Pavla Dvořáka připraven. „Už zhruba před půldruhým rokem jsme oslovili místní podnikatele, abychom jednak zjistili podmínky ubytování, kapacitu sálů a restaurací ve městě s tím, že jsme je informovali o budoucím vývoji města. Dnes mohu říct, že Vimperk potřebné kapacity ve všech směrech má,“ potvrdil starosta. Samo město, které do budoucna může z národní kulturní památky profitovat, počítá s podpůrnými investicemi. „Část z nich už jsme zrealizovali, to se týká především všech přístupových komunikací směrem k zámku. V novém územním plánu počítáme s rozšířením parkovacích ploch,“ shrnul Dvořák. Město přitom počítá i s nehmotnou podporou. „Pokud jde o širší památkovou zónu, v pondělí jsme na radě města schválili zapsání zvonu na zvonici Černé věže mezi kulturní památky a máme další dva až tři tipy, kromě toho chceme vyřešit laserová světla z místního nočního klubu, který podle našeho názoru do městské památkové zóny nepatří,“ dodal starosta Vimperka Pavel Dvořák.
„Pro mne osobně je to určitá satisfakce po ročním úsilí jak Správy Národního parku Šumava, tak i všech odborníků, kteří se podílejí na historickém, archeologickém a restaurátorském průzkumu,“ uvedl ředitel Správy NP Šumava František Krejčí.
Podle jeho slov bude průzkum pokračovat i v letošním roce, a to zejména v místech, kde je počítáno s rekonstrukcí samotného objektu zámku. „Už nyní je jasné, že vimperský zámek je mnohem cennější, než jsme se domnívali na začátku průzkumů. Zcela jistě zámek stojí za to, věnovat mu kvalitnější a rozsáhlejší péči. Musím přiznat, že jsem v dobrém slova smyslu konsternován, jakého odborníka na tuto oblast máme v jižních Čechách v osobě českokrumlovského kastelána Pavla Slavka. Takže vůbec nemám obavy, že bychom nenaplnili všechny podmínky týkající se rekonstrukce,“ doplnil František Krejčí.
To ovšem znamená jasné závazky do budoucna. Správa parku jako příspěvková organizace ministerstva životního prostředí musela veškeré kroky konzultovat s nadřízeným orgánem. Platí to i o financování celého projektu. „Momentálně jsme ve fázi přípravy na nové kolo žádostí o dotace z evropských fondů,“ uzavřel ředitel Krejčí.