„O přízeň dětí usilují čtyři soubory z jihu Čech. Ale mají to těžké. Děti pohádky stále milují, ale chtějí v nich mít víc akčnosti. Klasické příběhy s moderními prvky,“ říká ředitelka Věra Houšková.
Ředitelka prachatické kultury Věra Houšková.Už samotný název napovídá, o čem festival je, ale i tak ho našim čtenářům představte.
Je to festival, který se zaměřuje na dětské návštěvníky. Vystupují zde soubory, které mají ve svém repertoáru vyloženě tvorbu pro děti. Letos jsme měli čtyři představení – dvě v sobotu a dvě v neděli.
Nejsou čtyři soubory málo?
Určitě ne. Během své existence procházel Štítek různými obměnami. Prapůvodně se festival konal tři víkendy, každou neděli jedno vystoupení. My jsme Štítek dali do jednoho víkendu a přidali čtvrté představení.
Jak je tento festival pro děti starý?
Letos máme 24. ročník, takže příští rok nás čeká kulaté výročí.
Plánujete nějaké překvapení?
Podtitul Štítku je Kolotoč pohádek. Takže jsme přemýšleli nad tím, že bychom příští rok umístili na náměstí kolotoč. Máme na to rok.
Soubory, které zde vystupují, se musejí nějak prezentovat? Nebo projít nějakou jinou přehlídkou?
Vůbec ne. Jsme sice soutěžní festival, ale zároveň nepostupovou přehlídkou. Takže dramaturgii si vytváříme sami buď na základě zájmu souborů, které by se chtěly zúčastnit, nebo si je vybereme sami a pozveme je do Prachatic. Ne každý má totiž odvahu vystoupit v našem plně vybaveném divadle, ne každý soubor se na to cítí.
Řekla jste, že si také soubory sami vybíráte sami. Jakým způsobem?
Buď se známe, protože jsou některé soubory na nás dlouhodobě navázány a známe jejich tvorbu, nebo se i díváme na ostatní města, která pořádají podobné akce. Ono také těch souborů, které tvoří vyloženě činohru pro děti, není tolik.
Jaký je zájem ze strany rodičů a dětí, kterým je festival určený?
V Prachaticích mají pohádky velkou tradici. A i když je hezké počasí, což nám moc nenahrává, tak na úvodní představení Vší silou aneb A pak se to stalo! v podání Šumavského ochotnického spolku Prachatice přišlo přes 120 diváků. Na sobotu je to poměrně slušné číslo.

Štítek je nepostupová přehlídka, ale i tak na konci vyhlašujete pořadí. Jak soubory hodnotíte?
To mají v rukou děti. Každé dítě má u sebe vstupenku, kterou pak vkládá do hlasovacích nádob v šatně s nápisy ANO a NE. Existuje na to nějaký prehistorický vzorec, který počítá se všemi variantami.
O zábavu pro dětské diváky se postaraly čtyři ochotnické spolky. V sobotu 18. března prachatičtí ochotníci s představením Vší silou, aneb Pak se to stalo! Po nich pak KOS Čkyně (O šípkové Růžence ). V neděli 19. března SODA Svatá Maří (Sněhová královna) a DS Marediv ( Pohádky z popletené Lhoty).
Co vítězný soubor dostává?
Skleněný štít z dílny místního skláře Kamila Hofmana.

Dělat pořady pro děti je náročné, protože děti jsou velmi vděční i velmi kritičtí diváci. Mění se náročnost dětí v průběhu let?
Částečně ano. Děti pohádky milují, ale vzhledem k době plné technologií v nich chtějí mít víc akčních momentů, víc adrenalinu a moderních prvků. Nemohou za to, vidí tento trend denně kolem sebe. Stále jsou nadšené, když dobro vyhrává, ale princezna s mobilem by je asi nepřekvapila (smích).