O ceny za péči o evropské kulturní dědictví se ucházelo celkem 166 projektů z 34 evropských zemí ve čtyřech kategoriích: obnova památek, výzkum památek, celoživotní přínos kulturnímu dědictví a vzdělávání a výchova v oblasti kulturního dědictví. Komise hodnotitelů udělila celkem 24 hlavních „Cen Evropského dědictví/ Europa Nostra Awards“ a devíti dalším projektům přiznala čestné uznání poroty za mimořádný přínos k zachování a posilování hodnot evropského kulturního dědictví „The Special Mentions". Mezi takto oceněnými je jako jediný z České republiky i projekt restaurování věže Jakobínky v Rožmberku nad Vltavou.

Na projektu restaurování Jakobínky ocenila komise expertů především vlastní záchranu poškozené středověké věže a dále výzkum a experimenty spojené s uplatněním historických stavebních postupů a řemesel. Pozitivně hodnotila také vysokou úroveň naučných programů pro děti a studenty a zásadně vyzdvihla snahu o zapojení místních lidí do projektu a posilování vědomí jejich sounáležitosti s místním kulturním dědictvím.

„Projekt kombinoval širokou škálu aktivit, jejichž vzájemné propojení vytvořilo synergický efekt zvyšující povědomí o teorii i praxi restaurování. Těší nás, že porota docenila mnohovrstevnost našeho projektu. Toto prestižní ocenění svědčí o vysoké úrovni a odbornosti památkové péče v České republice,“ okomentoval ocenění Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy NPÚ v Českých Budějovicích a hlavní garant projektu.

Jak postupovala oprava zchátralé věže?

Jakobínka v Rožmberku nad Vltavou se po více než 100 letech otevřela pro veřejnost.Jakobínka v Rožmberku nad Vltavou se po více než 100 letech otevřela pro veřejnost.Zdroj: Ateliér Masák & PartnerProjekt restaurování věže Jakobínka byl zahájen v roce 2013 kácením stromů v místním lese, z nichž se ručně připravovaly dřevěné prvky pro potřebu stavby lešení, funkční repliky historického jeřábu a opravy vnitřních konstrukcí věže. Dřevěné lešení bylo vyprojektováno podle kreseb ve středověkých iluminovaných rukopisech. Funkční replika rotačního jeřábu byla vytvořena podle skic Leonarda da Vinciho (Codex Atlanticus 808r). Následovaly opravy zdiva a vnitřních dřevěných konstrukcí věže. Náročné bylo restaurování cihlové klenby věže, která se nacházela v havarijním stavu v důsledku dlouholetého zatékání a zamrzání. Práce pokračovaly doplněním chybějících kamenných krakorců podepírajících ochoz, které se zřítily při požáru v roce 1522. Následovala rekonstrukce ochozu a zastřešení věže ručně štípaným šindelem. Věž byla veřejnosti zpřístupněna v roce 2020. „Před zahájením projekčních prací bylo nutné rozhodnout, zda věž budeme pouze konzervovat jako torzální stavbu, nebo ji zrestaurujeme tak, aby mohla být plně přístupná veřejnosti. Po diskusi mezi odborníky jsme se rozhodli věž zpřístupnit," vzpomínal Petr Pavelec.

Na přípravě prezentace projektu pro expertní komisi EUROPA NOSTRA Národní památkový ústav úzce spolupracoval s českým zastoupením Europa Nostra. Do projektu se zapojila místní komunita již při jeho zahájení tím, že město Rožmberk poskytlo za výhodných podmínek dřevo v místním lese k výrobě lešení, jeřábu a dalších prvků. Místní lidé se bezplatně účastnili komentovaných prohlídek věže. Vzájemná spolupráce místní komunity s NPÚ vyvrcholila v roce 2020 uzavřením Smlouvy o vzájemné spolupráci při kulturních aktivitách a prezentaci historického dědictví, podle níž mají obyvatelé města Rožmberk mimo jiné bezplatný vstup na věž Jakobínku u příležitosti Dnů evropského kulturního dědictví. „Když se Jakobínka po restaurování rozzářila a poprvé po mnoha letech otevřela veřejnosti, všichni jsme byli dojatí. Díky tomuto projektu vzniká v našem městě nová kulturní a společenská platforma, která bude věž nejenom propagovat, ale žít s ní vlastní příběhy a využívat ji k divadelním, hudebním, edukačním a jiným aktivitám“, uvedla bývalá starostka města Rožmberk nad Vltavou Lenka Schwarzová.

Projekt obnovy věže Jakobínka zaujal porotu také pro svůj vzdělávací rozměr. Edukačního programu nazvaného „Jeřáby táhnou na Jakobínku“ se účastnilo přibližně sedm set dětí z blízkých škol. K obsluze jeřábu ve šlapacím kole se přihlásilo čtyřicet dobrovolníků z celé České republiky. V roce 2020 vystoupalo na vrcholek věže necelých osm tisíc návštěvníků.

Co bude se zanedbaným Horním hradem?

V návaznosti na restaurování Jakobínky usiluje v současné době NPÚ jako majitel Dolního hradu a věže o majetkové převzetí a následnou památkovou rehabilitaci Horního hradu. „Projekt restaurování Jakobínky tak působí jako podnět a katalyzátor v procesu scelení historického dědictví neuváženě rozděleného po druhé světové válce“, nastínil plány Petr Pavelec.

Středověká věž Jakobínka v Rožmberku nad Vltavou je součástí hradu, založeného s přilehlou obcí v polovině 13. století jako sídlo pánů z Rožmberka. Jakobínka byla vybudována pravděpodobně ve 14. století a roku 1522 byla těžce poškozena požárem. V roce 1620 získal hrad Rožmberk i s věží Jakobínkou Karel Bonaventura Buquoy. V polovině 19. století Buquoyové přestavěli hrad v romantickém novogotickém stylu. Středověkou věž Jakobínku přitom vnímali jako symbol starobylosti místa. Po druhé světové válce byl majetek Buquoyů v Československé republice konfiskován. V éře komunismu v letech 1948–1989 byl Hradní areál funkčně rozdělen na dvě části. Tzv. Dolní hrad byl po zestátnění zpřístupněn veřejnosti a v současné době je v majetku státu spravován Národním památkovým ústavem. Tzv. Horní zámek s věží Jakobínkou byl nevhodně využíván a nedostatečně opravován. Stav věže se radikálně zhoršoval a na konci 20. století byla evidována na seznamu nejohroženějších památek České republiky. V roce 2007 zahájila Česká televize ve spolupráci s NPÚ informační kampaň za záchranu věže, která urychlila rozhodnutí o jejím restaurování. V roce 2012 NPÚ získal věž do svého vlastnictví a v letech 2013–2020 ji kompletně restauroval a zpřístupnil veřejnosti.

Europa Nostra je nezávislá nevládní organizace s centrálou v Haagu, která usiluje o ochranu evropského kulturního a přírodního dědictví. Byla založena v roce 1963 z iniciativy Italia Nostra, která bojovala o záchranu Benátek ohrožovaných pravidelnými povodněmi. Ceny Europa Nostra za kulturní dědictví jsou organizací udělovány od roku 2002.