Překážky, které spoutávaly přirozený pohyb obyvatelstva, byly odstraněny. Český sociolog si s tím láme hlavu, protože mu před očima mizí jeden z našich fenoménů – česká vesnice. Místo pevné sítě vztahů, které se utužovaly po staletí, je z ní jen roztrhaná pavučina lidí, kteří přežívají. A ti, kteří mohli pokračovat, vymírají po meči. Ten meč je město. Místo, které nabízí plnohodnotný život, práci a kulturní vyžití, a které zajišťuje kvalitní možnosti pro vývoj potomstva. Je tomu ale tak doopravdy? Nejde se vydat i jiným směrem? Chlumany dokazují, že když se chce, tak to jde. Jen se člověk nesmí ubírat jen po těch nejsnadnějších a dávno vyšlapaných cestách. Co když se totiž ti před námi mýlili a šli špatně? Chlumany mohou jít dalším obcím příkladem, že je dobré nad těmito věcmi uvažovat a nezaleknout se, když přijde šance na změnu.