Vimperk a obec Borová Lada. V soutěži Jihočeši třídí odpad se totiž tito zástupci z Prachaticka umístili na prvních místech ve svých kategoriích, Vimperk mezi městy nad sedm tisíc obyvatel a Borová Lada mezi obcemi do pěti set obyvatel. A navíc se Vimperk díky výsledkům dalších obcí ve svém správním obvodu obce s rozšířenou působností může pochlubit dalším prvenstvím.


Město Vimperk se na prvním místě umístilo za poslední čtyři roky již potřetí. To ale neznamená, že by se s tím Vimperští spokojili. „Ucházet se o prvenství i příštích letech můžeme, a také budeme," potvrdil vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Vimperk Josef Kotál. A co podle něho tentokrát rozhodlo o obhajobě prvenství? „Rozhodně se nám vyplácí dlouhodobý trend, který se snažíme udržet. V množství odpadu, který jsou schopni lidé ve Vimperku vytřídit, se stále držíme standardu, možná se to ještě nepatrně zvyšuje, takže určitý malý náskok pořád před ostatními městy máme," říká Josef Kotál.


Za první místo získal Vimperk šek na 23 tisíc korun, za které si můžete vybrat další prvky do mobiliáře z recyklovaných plastů. Už teď je jasné, že Vimperští využijí nabídky a doplní městský mobiliář o další lavičky. „V letošním roce jsme sumu trochu rozdělili, takže kromě laviček si odebereme také květináče a palisády na ochranu stromů," doplnil vedoucí odboru.


Bodový rozdíl, který dělí Vimperk a za ním Strakonice a Milevsko, není zas tak velký. O to složitější možná bude udržet se na špici. „Rozhodně to nebude jednoduché. Ale když nebudeme zrovna první, nebude to taková tragédie, byť bychom byli rádi. Každopádně jsou důležitější věci a pro nás je prvořadé, že lidé ve Vimperku budou třídit dál a že odpad bude končit tam, kde má. A jestli k tomu všemu získáme ještě pověstnou třešinku na dortu v podobě prvního místa, budeme jen rádi," konstatoval Josef Kotál.


Pro obyvatele Vimperka má přístup k třídění odpadu jeden nezanedbatelný efekt, a tou je cena, kterou platí za celý systém odpadového hospodářství a kterou vimperští zastupitelé zvýšili naposledy v roce 2008 na současných 492 koruny za obyvatele a rok. „Některá města sice mají ještě o něco menší poplatek, ale za cenu dotování. U nás je odpadové hospodářství bez dotací a i při tomto poplatku je zcela soběstačné, co se týká financování. Jsem zastáncem toho, že je to služba, jako jakákoli jiná a člověk si ji musí zaplatit. Ale platit by měl jen to, co služba stojí. A to, že se snažíme, aby pro lidi nebyla drahá, bych považoval víceméně za naši povinnost," dodal na závěr Josef Kotál.


Potěšující zprávou z výsledků je, že mezi těmi nejmenšími hodnocenými obcemi je v první desítce hned pět ze Šumavy. Obce s malým počtem stálých obyvatel se totiž v sezonách rozrostou mnohonásobně o turisty a ubytované návštěvníky. Zajistit dostatečný komfort třídění odpadů a vůbec celý systém odpadového hospodářství pak není rozhodně jednoduchá věc. „Spousta lidí už pochopila, že je třeba odpad třídit, a to je základ," domnívá se Zdeněk Vácha, starosta Nových Hutí, které skončily v soutěži na druhém místě v kategorii obcí do pěti set obyvatel.
S tříděním odpadu tu mají dlouhodobě dobré zkušenosti a jak se zdá, nezměnila to ani změna systému platby za odpad ze známkového na paušální. „Museli jsme sazbu stanovit bohužel na maximum, tedy na 500 korun na osobu. Je to proto, že stálých obyvatel v Nových Hutích je zhruba osmdesát. Někdo může uvažovat tak, že když bude platit paušál, není tolik nucený ke třídění. Ale popravdě řečeno, než jsme zvolili paušální platby, nádoby na tříděný odpad už byly a lidé si navykli třídit, což se nám teď vyplácí," dodal starosta Nových Hutí.


A vyplácí se to i lidem v Borových Ladách. „Do poplatku za odpad se musejí projevit vždy jen skutečné náklady, ale obec má možnost část nákladů dotovat z vlastního rozpočtu, což se děje. Ale není to enormně vysoká suma, protože díky výsledkům v třídění odpadu získáváme od společnosti EKO KOM příspěvek kolem 130 tisíc za rok, a to je docela slušná částka," zdůraznila účetní obce Marcela Šipanová s tím, že Borovoladští platí paušální platbu ve výši 450 korun za obyvatele a rok. Stejnou částku schválili zastupitelé také pro rok 2013.


S tříděním odpadů začala obec podle účetní Marcely Šipanové po roce 2000. „Od té doby jsme počty sběrných nádob i míst několikrát navyšovali a v některých obdobích to stejně nestačí. Původně jsme začínali se dvanácti vlastními kontejnery na tříděný odpad. V roce 2005 jsme si od společnosti EKO KOM brali na bezplatnou zápůjčku jedenáct nádob. Dnes jich máme 27 a k tomu je 14 našich," shrnula Marcela Šipanová s tím, že v počátcích byly kontejnery jen na jednom místě u budovy obecního úřadu. Dnes má obec sběrných míst celkem jedenáct.


S tím, jak naloží obec s šekem na deset tisíc korun za první místo v soutěži, podle Marcely Šipanové nebudou mít žádný problém. „Nejvýhodnější se pro nás jeví lavičky. U bytovek máme dřevěné, které tolik nevydrží. A protože zásluhu na výsledku mají hlavně místní lidé, určitě si zaslouží, abychom jim to takhle oplatili," dodala.

Třídění odpadu na Šumavě:
V roce 2007 nebyla v hodnocení třídění mezi obcemi do 500 obyvatel ani jediná šumavská do dvacátého místa. Rok na to uzavírala první dvacítku pouze Horní Vltavice. V roce 2009 byly v první desítce Kvilda a Borová Lada. To letos je v první desítce hned pět šumavských obcí z Prachaticka.