Musí totiž svůj med nechat vyšetřit, zda neobsahuje stopy této zákeřné včelí choroby. A to i přesto, že všechna její ohniska byla v loňském roce zlikvidována. Tato opatření trvají totiž obvykle po dobu jednoho roku od zničení ohnisek, a to v pásmu, které má poloměr pěti kilometrů.
Na Prachaticku je v současné době vyhlášeno jedno takové ochranné pásmo – v okolí Čkyně. Další ochranné pásmo ale ze Strakonicka částečně zasahuje i na Netolicko. Vzhledem k tomu, že včelí mor je nebezpečná nákaza, musí si včelaři v těchto oblastech dávat pozor.
„V letošním roce odevzdávali včelaři zhruba šedesát vzorků medu. A i přesto, že všechna ohniska byla zlikvidována, byl med ve dvou případech na mor včelího plodu pozitivní. To znamená, že se budou muset vyšetřit ještě vzorky plástů,“ vysvětloval nákazový referent okresního výboru Českého svazu včelařů Pravdomil Hovorka.
Po vyšetření vzorků plástů bude jasné, zda je včelstvo pozitivní či nikoli. „Kdyby byly výsledky pozitivní, muselo by být vyhlášeno další ohnisko, které by muselo být neprodleně zničeno spálením tak, jako se to dělalo v minulých ohniscích. Znamenalo by to také rozšíření ochranného pásma, a nebo vytvoření pásma zcela nového,“ vysvětloval Pravdomil Hovorka s tím, že rozšíření nákazy mohou bránit nejlépe samotní včelaři, a to především preventivní ochranou.
„Jde hlavně o to, aby si včelaři neponechávali slabá včelstva. Pokud někdo zaregistruje, že mu včelstvo slábne teď v létě, měl by ho raději zlikvidovat sám. Státní veterinární správa sice může reagovat, ale bohužel šíření této nákazy je velmi rychlé,“ varoval včelař.

Pro včelaře jsou jeho včely jako jeho děti. Pokud ale v boji se včelím morem zaváhá, mohl by přijít o všechna včelstva. Protože je mor včelího plodu nákaza, která se šíří velice rychle, musí být včelaři obezřetní.
„Hlavní je, nepřechovávat slabá včelstva. Pokud je včelstvo silné, dokáže si samo poradit s mnohými věcmi. Slabé včelstvo je ale náchylné ke všem nákazám, nejen k moru včelího plodu,“ vysvětloval nákazový referent okresního výboru Českého svazu včelařů v Prachaticích Pravdomil Hovorka.
Z jeho slov plyne, že i když Státní veterinární správa pracuje rychle a snaží se nákazu podchytit včas, o tom, zda se nákaza rozšíří, mohou rozhodnout zejména majitelé včelstev. „Pokud je podezření na včelí mor, musí se zabránit jakémukoli přesouvání včelstev, ale i pomůcek, se kterými se se včelami manipulovalo,“ upozorňoval Hovorka s tím, že je také nebezpečné obstarávat si nová včelstva z neznámých zdrojů.
Také tímto způsobem si totiž nevědomky mohou včelaři nákazu zavléci do svých úlů. A následky jsou potom nedozírné. Podle jeho slov by se v boji s chorobou měli včelaři ještě více semknout a vzájemně si pomáhat. „Organizace včelařů jsou dnes právními subjekty, které nesou veškerou odpovědnost. Pokud někdo svá včelstva nezvládá, měli by mu ostatní členové organizace pomáhat, aby nehrozilo žádné nebezpečí. Rozhodně se nevyplatí čekat na poslední chvíli. To už totiž může být bohužel pozdě,“ upozorňoval včelař. Vysvětloval, že od doby, kdy je vyhlášeno ohnisko, až do doby jeho likvidace uplyne krátká doba. I ta ale prý může stačit k přenosu nákazy.
„Je opravdu lépe chovat jen včelstva v maximální síle, se zdravými a mladými matkami. A ta slabá likvidovat ještě před vyhlášením nějakého ohniska. Čím dříve se podezřelé včelstvo zlikviduje, tím lépe. Chápu, že je to mnohým včelařům líto, je to smutné přijít o včely. Ale lépe něco zachránit, než přijít o všechno,“ vysvětloval dále včelař, který sám v Prachaticích chová více než deset včelstev. Zejména v této době, kdy je již med vytočen, je prevence důležitá. Včely totiž navštěvují i cizí úly, kde hledají zásoby. A právě tehdy hrozí největší riziko. „Zatímco varoáza nejvíce propuká v zimě, kdy je včelstvo v chumáči v úlu, včelí mor se rozšiřuje v době největší aktivity,“ doplnil prachatický včelař Pravdomil Hovorka závěrem.