Obyvatelé Soběslavi i osady Chlebov se obávají hluku, zvýšené kamionové dopravy i negativních vlivů na životní prostředí.

Zřízen byl také sedmičlenný výbor pro rozvoj průmyslové zóny v čele s předsedou Jaroslavem Himpanem, ve složení Alena Krejčová, Petr Hejný, Jan Podlaha, Lukáš Slabý, Tomáš Šena, Pavel Plát, jehož úkolem je jednání s investorem projektu. Může si také vyžádat interní či externí odborníky, pokud je bude při své práci potřebovat.

ZMENŠILI BUDOVY A PŘIDALI ZELEŇ

Příprava projektu byla investorem Petrem Tomešem svěřena společnosti Exprin Property zastoupené jednatelem Petrem Prokopem a projektovým manažerem Pavlem Zubatým. „Do záměru jsme se snažili kompletně zapracovat připomínky města, petičního výboru i zjišťovacího řízení EIA,“ zmínil Petr Prokop, že mimo jiné dokoupili v severní části území i 10 tisíc metrů čtverečních a použili je na rozšíření zeleně.

Průmyslová zóna Soběslav
Celkové zájmové území 207 tisíc m2
Plocha zeleně 85 tisíc m2
Zastavěná plocha 72 tisíc m2
Denní zátěž je odhadována na maximálně 310 nákladních automobilů.
Jižní část: Hala C (20 tis. m2) Hala D (13 tis. m2) – výška 12,5 metru
Severní část: Hala A (12 tis. m2) Hala B (14 tis. m2) Hala E (11 tis. m2) – výška 12,5 metru

Zastavěná plocha je v přepracované verzi 75 tisíc metrů čtverečních. „Největší rozdíl oproti původnímu projektu je, že místo čtyř hal je jich pět a jsou menší,“ vysvětlil, že hlavním důvodem bylo napojení přímo na přivaděč z dálnice D3 a odklon provozu ze silnice na Chlebov. V projektu přibyla také cyklostezka, která však končí u mostu a o její případné protažení se musí postarat město Soběslav.

Hlavním požadavkem bylo také využití prostor pro výrobní podniky. „Výrobní činnost preferuje v jižní části, ale oblast je budována jako univerzální. Nejdříve nabídneme objekty místním podnikatelům,“ upřesnil Petr Prokop. Stavět by se mohlo v roce 2024.

JINÁ ŘEŠENÍ

František Dukát uvedl, zda by nešla situace řešit jinak, například vybudovat jeden most a odklonit dopravu z Chlebovské úplně. „My počítáme, že některý provoz bude odkloněn také na nový obchvat, který byl nyní zbudován kvůli koridoru,“ doplnil informace Pavel Zubatý. Podle projektanta Reného Skalického v současnosti křižovatka oddělující Jihostav, Banes či Rašelinu dle studie zvládá 360 kamionů bez dopravního kolapsu.

PRIORITA PRO VÝROBU

Hanu Kovářovou zaujala informace, že jižní část areálu je zvažována jako výrobní. „Zajímalo by mě, zda lze vyjmout z územního plánu možnost logistického centra a zanést tyto účely,“ zeptala se.

Projekt stále považuje za megalomanský, zatěžující a zbytečný. „Nemůžeme se zavát k tomu, že to bude výrobní, protože nemáme jistotu, že o to bude mít výrobce zájem, proto je projekt koncipován jako univerzální. Bavit se o tom, jestli je to výroba nebo logistika je příliš brzy. Počítáme s tím, že výroba bude preferovaná,“ konstatoval Pavel Zubatý.

PRÁZDNÉ HALY ZNEKLIDŇUJÍ

Václav Nedvěd upozornil, že je třeba se vrátit nohama na zem. „Prázdné haly stojí v Týně nad Vltavou, neuskutečnilo se to v Ševětíně ani Hrdějovicích, taková mega stavba v Soběslavi být nesmí, to je katastrofické řešení. Snížení výšky hal o tři metry. Vždyť to je směšné,“ rozčiloval se.

O dopravní infrastruktuře má také povědomí. „Denně tu jezdím s autoškolou, je to hrozné. Navíc jsme nyní zatížení stavbou koridoru a vy tu chcete stavět ještě toto dalších deset let. Vždyť tady ty lidi úplně zklikvidujete,“ řekl Václav Nedvěd. Navíc se ho velmi dotklo, že se nedostavil sám investor Petr Tomeš, aby projekt obhájil a poslal jen své zástupce.

ODPOR BYL A BUDE

Odvážně vystoupila také Ágnes Němečková a zeptala se, proč chce firma Exprin stavět tam, kde si to lidé nepřejí. „Odpor proti stavění nových věcí byl a vždycky bude. My se s tím setkáváme často. V rámci územního plánu tu průmyslová zóna může vzniknout. Riziko nese investor, protože je nejasný konec. Je to logické území, vedle sjezdu u dálnice, dopravně dostupné, mimo obydlené oblasti,“ dodal Petr Prokop.

Devětasedmdesátiletý Pavel Kabeš Pavel shrnul, že zatím projektanti nemají stavební povolení, neví a pro koho staví. "Kdyby se na území postavili domky, tak tam bude více zeleně, než zástupci Exprin namalovali. Také by mě zajímalo za kolik jste pozemky kupovali a za kolik byste je byli ochotní prodat zpět městu, kdyby se projekt nerealizoval vůbec,“ položil dotaz, na který se mu dostalo neurčité odpovědi.

Celé jednání zastupitelů lze zhlédnout zde: 

 

Zdroj: Youtube

Navrhl také konání dvoudenního referenda mezi občany v této otázce. „To, aby se vědělo, jestli průmyslovou zónu občané chtějí, aby projektanti neplýtvali zbytečně svou energií a případně si takovou výstavbu prosadili někde jinde,“ naznačil řešení patové situace.