Především jako místo pro odpočinek a relaxaci by měl sloužit do budoucna Štěpánčin park v Prachaticích. Shodli se na tom respondenti v anketě, kterou před nedávnem vyhodnotil odbor životního prostředí MěÚ Prachatice.


Prachatičtí se k budoucí podobě parku a jeho využití mohli vyjádřit buď na papírových anketních lístcích, nebo své názory mohli vyjádřit v elektronickém dotazníku na stránkách města. A zájem obyvatel města překvapil i vedoucí odboru životního prostředí Marii Peřinkovou. „Celkem jsme získali odpovědi od 249 lidí. Více odpovědí bylo z elektronických dotazníků, které vyplnilo 166 lidí," shrnula základní údaje Marie Peřinková s tím, že počet ohlasů je ve srovnání s podobnými dotazníkovými akcemi velmi slušný.


„Nejvíce mne překvapilo, že se do dotazníkového šetření zapojilo velké množství mužů. Konkrétně jich bylo 111. Příjemně mne překvapilo, že zájem o vyslovení názoru projevila velká skupina respondentů ve věku 25 až 50 let, kterých odpovídala nadpoloviční většina. Více než polovina hlasujících prochází Štěpánčiným parkem každý den, nicméně valná většina jen proto, že si tudy zkracuje cestu. Velice příjemné bylo čtení osobních postřehů a názorů k podobě parku. Zejména na elektronické verzi dotazníku se lidé poměrně hodně rozepsali," doplnila Marie Peřinková.


Lidé kromě vlastních námětů, které nebyly konkrétně zahrnuty do nabídky v dotazníku, reagovali i na možnosti, které nabízelo město. „Jedním z navržených rozšíření byla například možnost grilování ve Štěpánčině parku. Ve své odpovědi pak jedna z obyvatelek poznamenala, že bydlí v blízkosti parku a už nyní je občas hluk z parku neúnosný, nato aby se v něm ještě grilovalo. Nejen tento názor tak koresponduje s většinovým přáním, aby park sloužil spíše k relaxaci," dodala vedoucí odboru životního prostředí. Nicméně lidé byli ve svých přáních přesto kreativní. Někdo navrhl umístit do parku piano, dřevěné plastiky i pítko.

Co by také chtěli:* Zřejmě se ankety neúčastnilo mnoho pejskařů, protože ve výsledku pro přístup psů s volným pohybem v parku hlasovalo jen 22 lidí, 100 jich bylo pro vstup psů, ale bez volného pohybu nebo jen na vyhrazeném místě a 114 respondentů zaškrtlo odpověď, že by psi neměli mít do parku přístup vůbec.
* Pro oplocení parku bylo jen 33 lidí, zbytek chce mít park volně přístupný.
* U mobiliáře, část respondentů kritizovala stav laviček, které se zdají být příliš nízké, a hůře se z nich některým lidem vstává.
* K aktivitám, které by lidé ve Štěpánčině parku chtěli, patří například i to, že by si rádi lehli do trávy, ať už na podložku, nebo volně při polední pauze nebo ve volném čase i při cvičení.


Každopádně nejvíce v názorech převažuje zachování parku v jeho klidové podobě. „Někteří obyvatelé se vyjádřili pro funkci parku jako arboreta, ale převážná část těch, kteří odpovídali na otázky v dotazníku, chce v parku hlavně odpočívat. Nicméně současně se vyjadřovali v tom smyslu, že jim vadí pohyb a chování některých jedinců. V tom, myslím si, ale nemají až tak pravdu, když tvrdí, že se v parku scházejí bezdomovci, feťáci a děje se tam něco nekalého. To se tam podle mne už neděje, rozhodně ne v takové míře. Osobně parkem často chodím i ve večerních hodinách a podobné aktivity tam nevídám," říká Marie Peřinková, byť souhlasí s tím, že někdy stačí jediná negativní zkušenost, která pak vede k zobecnění situace. „To odpovídá i často opakovanému názoru, že do Štěpánčina parku obyvatelé města nechodí právě proto, jaké skupinky se tam shromažďují," podotkla k dalším názorům z šetření.


To ve své podstatě neřešilo širší území, ale pouze samotný park. „Anketu jsme koncipovali výhradně na Štěpánčin park, i když budoucí studie by měla řešit navazující území, tedy i blízkost Letního kina a sousední plochu po bývalé zahradě bývalých jeslí a spojení s třetím bytovým okrskem. Ostatně vedle ankety jsme měli za úkol zpracování dendrologického posudku i na stromy v zahradě nad parkem," konstatovala Marie Peřinková.


Další osud výstupů z dotazníkového šetření je jasný. „Podklady předám kolegovi Jurčovi, který připravuje podklady pro zadání architektonické soutěže. Předpokládám, že se připravuje zadání pro radu města, která bude o dalším postupu rozhodovat. Nicméně výstup z dotazníkového šetření by měl být jedním z podkladů pro architekty a na nich bude se s nimi seznámit a nějakým způsobem je třeba zapracovat do řešení podoby parku," dodala Marie Peřinková.


Podle jejích slov by názory obyvatel měly mít velký význam. „Je to ale spíše otázka pro vedoucí představitele města, jaké zadání nakonec schválí. Samozřejmě bych osobně byla ráda, aby měly názory obyvatel velkou váhu," poznamenala Marie Peřinková.


Pokud se týká dění ve Štěpánčině parku, zřejmě se nedá počítat minimálně v příštím roce s výraznějšími investicemi. Dokud nebude mít město na stole architektonické návrhy, z nichž bude vybírat ten, který se dočká vlastní realizace, jakékoli větší prostředky vložené do úprav parku by mohly být zmařenou investicí. „Kromě běžné údržby parku, případně ošetření dřevin, se zatím s ničím dalším nepočítá. Vyjdeme pouze z provedeného dendrologického posudku, který doporučuje nějaké dílčí kroky, pokud se týká ošetření dřevin v parku, o čem se budeme bavit v komisi životního prostředí. Uvidíme, co bude navrženo ve studii, až pak se může plánovat něco zásadnějšího," podotkla Marie Peřinková.