Jak informoval mluvčí Státní veterinární správy ČR Petr Vorlíček v chovu zhruba třiceti kusů různých druhů drůbeže (kohoutů, slepic, křepelek a kachen pižmových) došlo během dvou dnů k úhynu poloviny kusů.

Veterinární inspektoři neprodleně po nahlášení úhynů chovatelem zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé kusy k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. Ta u uhynulých kusů potvrdila ptačí chřipku subtypu H5N8, podobně jako u včerejšího případu uhynulých labutí na Písecku. V současné době se čeká na stanovení patogenity.

„Státní veterinární správa v souladu s platnou legislativou přijala okamžitě opatření k zamezení dalšího šíření nákazy. Zbývající drůbež v chovu bude utracena, kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů. V těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

V rámci mimořádných veterinárních opatření bude omezen pohyb drůbeže do a z pásem, provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání výstav či burz drůbeže a ptactva, které představují velké riziko šíření nákazy.

„Chovatelé mají ze zákona garantovanou náhradu za utracená zvířata a Ministerstvo zemědělství jim také proplácí veškeré účelně vynaložené náklady, které vyplynou z opatření nařízených na místě. Žádosti o náhradu je nutné podat do 6 týdnů od utracení zvířat,“ sdělil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.

Základním preventivním opatřením je (pokud možno) chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit na krajskou veterinární správu.

Monitoring na Písecku

Veterinární správa bude kvůli ptačí chřipce také monitorovat velkochovy na Písecku, lidé by měli hlásit podezřelé nálezy.

Po roce se v Česku znovu objevila ptačí chřipka. Onemocnění se ve čtvrtek potvrdilo u dvou uhynulých labutí na Zlivickém rybníku u Čížové na Písecku.

Veterináři postupně dělají soupis komerčních chovů v okolí nálezu uhynulých ptáků, zatím ví o dvou velkých chovech. Jeden z nich je společnosti AGPI, kde je 150 tisíc kusů nosnic, v druhém je dvacet tisíc kachen. „Chovy budou sledovány a z preventivních důvodů bude zkontrolováno jejich zabezpečení,“ sdělil Deníku mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Současně platí doporučení jak pro soukromé, tak pro komerční chovatele, aby pokud možno co nejvíce zabránili kontaktu domácích a volně žijících ptáků. „Měli by přijmout taková opatření, která minimalizují kontaminaci vody, krmiva nebo podestýlky trusem volně žijících ptáků,“ upřesnil mluvčí ministerstva. Zároveň doporučuje všem, kteří by našli uhynulé ptáky, aby se jich nedotýkali a nález ohlásili na policii, obecní úřad nebo příslušnou krajskou veterinární správu.