„Stále nejsem u konce dál v mravenčí práci pokračuji. Najít jedno jediné jméno znamená mnohdy i celý den badatelské práce v archivech. Některá jména ještě není možné zveřejnit, mnohdy nejsou data ani po třiceti letech zpracovaná. Jindy si zveřejnění zase nepřejí pozůstalí,“ odpovídá na otázku Deníku, zda dohledal všechna jména. Ujišťuje ale, že nejde jen o lidi, kteří zemřeli při práci v lese, ale také při výkonu myslivosti nebo jakkoli zemřeli pro les, například při jeho ochraně nebo padli v zaměstnání jako policisté. Na Stromě duší jsou také jména těch, kteří přišli o život při různých přestřelkách s pytláky.

Ocenění Mgr. Jiří Majstr (vlevo) a MUDr. Jakub Jan Hájek.
Oživili utopené batole. Jihočeští letečtí záchranáři za to dostali cenu

Na Stromě duší je v současné chvíli napsáno 683 jmen lidí, kteří v lese přišli o život od vzniku republiky, tedy od roku 1918. Další téměř čtyři sta jmen ještě chybí. „Po jejich dohledání nebo získání souhlasu s uveřejněním budeme jména dále doplňovat,“ věří badatel a šumavský lesník tělem i duší Petr Martan.

Badatel zároveň vysvětluje, že duše chtějí znázornit. Jsou i pozůstalí, kteří se s osudem svých blízkých ještě nesmířili.

Pietní místo Strom duší podle Petra Martana poukazuje na těžkou práci lesních dělníků a působí na veřejnost, aby si uvědomila užitečnost. „Památník má knižní podobu, kde člověk zjistí například to, že v roce 1964 bylo nejvíce úrazů z převrácených traktorů a na základě toho do nich byly instalovány rámy,“ vysvětlil Petr Martan.

Nový druh jepice z baltského jantaru.
Vědci, mezi nimiž byli i Jihočeši, popsali nový druh jepice z baltského jantaru

Památník na Idině pile nechaly vybudovat Lesy ČR podle návrhu architekta Petra Čermáka. Památník ve tvaru letokruhu stromu je vzpomínkou na dělníky, lesníky, myslivce či policisty, kteří od roku 1918 zemřeli při ochraně lesa v celé republice. Autorem návrhu pietního místa je architekt Petr Čermák. Badatel Petr Martan pro Deník vysvětlil, proč pietní místo vzniklo právě u Boubína. „Boubín je česká národní hora. Zná ji nebo o ní minimálně slyšel každý Čech. Jde o symboliku,“ říká. Lesnická tradice tam trvá dlouhých tři sta let a do roku 1930, kdy lesy na Boubíně spravovali Schwarzenbergové šlo také o vzorové lesní hospodářství. Podle Petra Martana jsou smíšené lesy Boubína zároveň vzorovým lesem. „Památník je blízko pralesa, což je tak trochu symbol věčnosti,“ dodává Petr Martan.

Lesy ČR vybudovaly památník během sedmi měsíců za bezmála 4,6 milionů korun. Pietní místo připomínající strom s jeho letokruhy tvoří čtyřmetrové smrkové sloupy s vygravírovanými jmény zemřelých v soukromých, církevních, obecních i státních lesích. Byli to dělníci a lesníci, myslivci, policisté tragicky zemřelí při ochraně lesa před pytláky a zloději, kočí i ti, kteří zahynuli při přepravě dřeva, a mnoho dalších. Stavbu doplňuje několik kamenných menhirů umístěných spolu se sloupy na zpevněné ploše tvořené propustnou směsí kamene a písku. „Myslím, že každý z lesníků zná někoho, kdo zahynul při práci v lese. Památce těchto lidí dnes vzdáváme čest,“ řekl pověřený generální ředitel Lesů ČR Jiří Groda.

Nejjižnější bod České republiky.
Když půjdete stále na jih. Podívejte se na nejjižnější místo České republiky

Badatel Petr Martan ještě upřesnil, ze v knižní variantě památníku lze dohledat další informace například o tom, který rok byl pro práci v lesích nejkrizovější a následky zranění lidí byly fatální. Upozorňuje, že krizové jsou roky, kdy lesníci uklízejí po větných kalamitách. „Informace jsou srozumitelné i pro laiky,“ říká s tím, že jména na památníku budou i nadále doplňována. Jedním z těch, které přibude, by mělo být také jméno špičkového reprezentanta v timbersportu Martina Komárka, který patřil ke světové špičce v dřevorubeckém sportu. Tragicky zemřel letos 10. března při práci v lese nedaleko Milevska. na Písecku

Památník je jen několik desítek metrů od parkoviště Informačního střediska Správy Národního parku Šumava Idina pila. A ač je středisko momentálně dočasně uzavřená, pietní místo je přístupné všem.