Sešly se děti, sešli se jejich rodiče, přišli senioři. Každý z účastníků si připomenul svoji událost z oněch 32 let. „Jeden den jsme museli říkat soudružko a druhý den paní učitelko, nebo jsme mohli na dovolenou na západ, možnost svobodné volby povolání“, vzpomínali přítomní, ale padala zde i slova jako, že „Zplodili jsme nádherné děti, pravnuk začne hrát na harmoniku po mně …“ a tedy šlo o úplně obyčejné povídání v příjemné společnosti.

Za každého byla zapálena u lípy v zahradě svíčka. Z městského ampliónu hrála Modlitba pro Martu v podání Marty Kubišové, z rozhlasu se linul zpěv Jany Kirschner a na zahradě u lípy pak živý zpěv Modlitby pro Martu v podání Marie Šímové a Jarmily Šímové. Obě zpěvačky mnoho hodin nacvičovaly, doma, u klavíru i v KreBulu, dokonce si celou skladbu přepsaly na Pichtově psacím stroji, protože jsou obě nevidomé, a četly, tedy zpívaly pak text v bodovém písmu.

Starosta Martin Malý přivítal v Obřadní síni města nové občánky.
Prachatičtí přivítali nové občánky

Procházkou domů řada účastníků šla přes Velké náměstí, kde byla v barvách české vlajky nasvícena okna Nové radnice, nebo Zahradní ulicí, kde někteří ještě zapálili svíčku u sochy a připomínky sametové revoluce 1989.

Hanka Rabenhauptová