Zatímco Petr Pavelec, ředitel Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, čeká na výsledek žádosti o dotaci na revitalizaci horního hradu ve Vimperku, připravují se podklady pro obdobnou žádost také na dolní zámek.


Petr Pavelec, ředitel NPÚ České BudějoviceZdroj: Deník/Miroslav FuchsA to včetně arkád a zahrad až k hradbám. „Zámecká zahrada ve Vimperku je zhruba nějakých dvě stě let v jistém bezprizorném stavu. Nově znovu procházíme dostupné historické písemné i obrazové prameny. Provádí se archeologický i geofyzikální průzkum, zda se pod zahradami nenachází nějaké dutiny či objekty, abychom byli schopní správně formulovat zadání projektu," říká Petr Pavelec.


Pokud se týká dolního zámku, tak trochu se stále ještě přešlapuje v otázce budoucí podoby hlavního sálu. O výsledku rozhodnou ve správním řízení krajští úředníci. Na nich je, zda odsouhlasí představu Národního památkového ústavu zahrnující hlavní sál v jeho celistvé původní podobě, nebo tak, jak vypadá stavebně nyní, tedy včetně dodatečných příček. „Pokud se týká našeho stanoviska, my v tomto ohledu jasno máme. Dle našeho názoru by se hlavní sál měl vrátit do původní podoby a stojíme o to. Takže buď bude dolní zámek s velkým renesančním sálem, nebo bez něho, což ale znamená, že se do revitalizace dolního zámku pustíme tak, jako tak a vytvoříme v něm zázemí pro aktivity, které by se konaly v zahradách," uvedl ředitel NPÚ v Českých Budějovicích.


Pokud by stanovisko kraje nepotvrdilo ve věci renesančního sálu názor NPÚ, nejspíše by došlo k odvolání k ministerstvu kultury, nicméně ani definitivní negativní stanovisko by neodsoudilo revitalizaci dolního sálu k nezdaru. „Pouze bychom dolní zámek opravovali v tom řešení, v jakém se nachází dnes, tedy nebouraly by se příčky, které od druhé poloviny osmnáctého století převrstvily prostor sálu, který by se následně opravoval v podobě, kdy jednotlivé místnosti sloužily jako kanceláře a byty pro správu vimperského panství," doplnil Petr Pavelec.


Celková revitalizace vimperského zámku počínaje horním hradem a konče spodním zámkem a přilehlými zahradami by podle připravovaných projektů měla vyjít zhruba na 250 milionů korun. „U horního hradu žádáme v rámci evropských dotací o přibližně 125 milionů korun, u dolního zámku a zahrad by se jednalo o tutéž částku, protože je to horní hranice možné dotace. Jsme přesvědčeni, že veškeré prostředky jsme schopni efektivně do obou projektů vložit a využít. Pokud bychom nebyli ani v jednom případě se žádostmi úspěšní, rozhodně nepřijde dosavadní práce vniveč. Budeme mít hotovou projektovou dokumentaci, jasně definované záměry a revitalizaci bychom museli dělat postupnými kroky z prostředků Národního památkového ústavu a s dílčími dotacemi ministerstva kultury. To by ve výsledku znamenalo, že by zámek neprošel celkovou revitalizací za pět, ale dejme tomu za možná až patnáct let. Osobně pracuji s tím, že je podstatné a důležité, že vše připravujeme, bude to mít své etapy a zámek se promění dříve nebo později," věří Petr Pavelec.


Horní hrad s kaplí vimperského zámku.Zdroj: Deník/Miroslav FuchsV případě jakékoli dotace musí projekt řešit funkční celek, který zaručí udržitelnost projektu po jasně stanovené období. „Znamená to, že po tu dobu nelze na daný projekt žádat další dotační prostředky. Je možné dělat údržbu a drobné opravy. Národní památkový ústav je připraven každý rok investovat miliony korun do souvisejících věcí. Jakmile bychom s dotací udělali horní hrad, nebránilo by nám to v práci na dalších částech souvisejících se zahradou, nádvořím, bezpečnostními systémy a podobně. Je celá řada toho, do čeho lze v příštích letech efektivně investovat," doplnil Petr Pavelec.


Projekt pro revitalizaci horního hradu je dotažen do fáze stavebního povolení s platným rozhodnutím správního orgánu. Jen do projektové dokumentace vložil NPÚ do této chvíle zhruba tři miliony korun. Znamená to, že i v případě zamítnutí požadavku o dotaci z evropských fondů může NPÚ zahájit postupnou revitalizaci s vlastních prostředků.