Držet pokud možno co nejvíce na uzdě výdaje, co nejméně sahat do finanční rezervy a snažit se snižovat zůstatek úvěrů. I na to muselo pamatovat vedení města při sestavování rozpočtu pro letošní rok a velmi pravděpodobně bude totéž platit i před koncem roku pro rozpočet na rok 2014 a dost možná i následně pro rok 2015.


Přestože by letos měla finanční rezerva Prachatic přesáhnout padesát milionů korun a podle slov starosty Martina Malého by její výši měly ovlivnit pouze menší investiční akce maximálně do dvou milionů korun, jsou hned dva zásadní důvody, proč udržet finanční rezervu co nejvyšší a její objem spíše zvětšovat.


Současné vedení města se tedy drží principu z minulých let, podle kterého by měla rezerva zůstávat na nenadálé události a případné spolufinancování projektů z dotací v úrovni deseti procent z místních příjmů, tedy 20 milionů korun. „Předpokládáme, že do zastupitelstva půjde návrh na dodatečné investice především na chodníky, ale nemělo by se jednat o zásadní investici co do objemu finančních prostředků. Spíše se bude jednat o jednotky milionů, počítám tak do dvou milionů korun," podotkl prachatický starosta.


Další část rezervy chce vedení města udržet v úrovni mezi 45 až 50 miliony korun. „To bych považoval za optimistické, protože čekáme na možnost čerpání z dotačních titulů. Navíc máme zažádáno o dvě významné dotace, které, když uspějeme, vyžádají si z naší strany vyšší finanční spoluúčast. Už to není patnáct procent, jak jsme byli v minulosti zvyklí, ale podíl města bude činit výrazně vyšší částky. Mám na mysli nový sběrný dvůr, u kterého se může stát, že náš podíl bude okolo patnácti až dvaceti milionů korun, pokud bychom uspěli s oběma žádostmi. Záležet ale bude na tom, zda uspějeme se žádostmi na oba projekty a do výsledné ceny se promítnou i výsledky výběrových řízení, která mohou náklady snížit," uvedl Martin Malý.


Je také třeba říct, že by se v tom případě nejednalo o letošní rozpočet. Dotklo by se to rozpočtu příštího roku. Pokud bychom totiž se žádostí o dotaci uspěli, následovalo by dokončení projekčních prací a dělala by se výběrová řízení a hlavní investiční a finanční zátěž by byla otázkou až roku 2014. Proto se domnívám, že bychom v letošním roce nemuseli do finanční rezervy města výrazněji zasáhnout. Každopádně zdroje je potřeba mít připraveny, aby nebylo nutné využívat úvěr," vysvětloval starosta.


Další důvod, proč navyšovat finanční rezervu nad limit dvaceti milionů korun, je podle Malého stále platný závazek města vůči záměru v areálu Lázní svaté Markéty. „Pokud by nastaly příznivé okolnosti pro projekt Lázní svaté Markéty, jsme vázáni smlouvou až do konce roku 2015 na podíl města ve výši 60 milionů korun," připomněl Martin Malý. Celou dobu přitom vedení města počítalo s tím, že by příspěvek město hradilo pomocí úvěru. „Proto se nyní snažíme o výrazné snížení úvěrové angažovanosti města, abychom měli vůbec prostor pro čerpání úvěru. Podle mého názoru by ale bylo lepší, pokud by byla možnost uhradit příspěvek buď celý, nebo částečně z vlastních prostředků z rezervy města. Máme před sebou víceméně tři roky na to, aby se nám podařilo navýšit objem peněz v rezervě co nejvíc," uvedl Martin Malý.


Podle jeho slov projekt týkající se využití Lázní svaté Markéty v tuto chvíli čeká především na investora. „Víme, že na realizaci projektu je zhruba polovina prostředků, ale druhou část je potřeba sehnat, a to ať už prostřednictvím silného investora, nebo úvěrem, což se v tuto chvíli sice nedaří, nicméně se neustále o možnostech a investorech jedná. Nemyslím si, že by projekt usnul, je aktuální, a proto je potřeba na to myslet a mít na paměti, že závazek města na 60 milionů je neustále platný," zdůraznil starosta Malý.

Úvěry města:
Za poslední dva roky se ke konci loňského roku snížila úvěrová angažovanost města prachatice na polovinu z 84 na 43 miliony. V letošním roce s ohledem na předpokládaný vývoj a stav finanční rezervy nepočítá vedení města s přijímáním dalšího úvěru. Na konci letošního roku by měl tedy být zůstatek úvěrů ve výši 35 milionů korun. Na splátky jistin úvěrů byl v letošním roce použit přebytek 9,222 milionu korun. Z větší části se jedná o úvěry na bytový fond, zateplení ještě před využitím dotace zelená úsporám, pak jsou to úvěry na skládku, veřejné koupaliště Hulák a Štadvín, což je jeden z větších úvěrů z minulosti, kde je ještě deset let do konce splatnosti. Nedávno získalo město refinancováním tohoto úvěru úrokovou sazbu 1,99%.