Fakticky to bylo jejich hlavní téma pro vstup spolku Vimperko do komunální politiky a také jeden z důvodů přeběhnutí zastupitelky Janáskové k opozici a výměnu personálního obsazení radnice před rokem ve Vimperku. Kde byly tito ochránci areálu Vodník, když před 15 lety zde začali tvrdě pracovat sportovci ze Ski klubu a následně zde bylo uděláno dost práce do dnešního dne za přispění sportovců, města Vimperk a nás jako privátního vlastníka spodní části Vodníku, kde dnes už lidé mohou vidět výsledek v rekonstrukci restaurace Vodník.

Článek „Pomozte chránit Vodník“ uveřejněný dne 1. 9. 2018 na webu Prachatického deníku a podepsaný paní Janáskovou a Vávrovou je potvrzením touhy se zviditelňovat na veřejnosti přes kritiku rozvoje Vodníku. Fyzickým projevem jejich „schopnosti“ přinést pozitivní nápady do Vimperka byl výsledek pracovní skupiny kolem paní zastupitelky Janáskové, která společně iniciovala zastavení původního projektu rozvoje sportovního areálu a následně nebyla tato pracovní skupina schopná přinést žádný alternativní projekt, jak by bylo možno areál na Vodníku rozvíjet.

Teď si dovolím krátce reagovat k výše uvedenému článku:
1. V úvodu článku opět je hysterický komentář, že na Vodníku chceme prolomit nějak dramaticky výškové limity staveb. V současné době máme zpracovanou studii, kde jsme schopni se dostat do stávajícího výškového limitu 11 m. Takže zde můžeme stavět už dneska zcela v souladu s platným územním plánem ve Vimperku. Mimochodem všude jinde ve městě je možno stavět budovy s výškou 15 m. Ve svém jiném vyjádření k tomuto tématu jsem psal, že odborná veřejnost, s kterou jsme to samozřejmě konzultovali, nemá problém s navýšením výškového limitu o 2 m na celkovou povolenou výšku 13 m v údolí na Vodníku. Takže nechápu, kde vznikla obava, že někdo chce poškodit přírodní ráz Vodníku.

2. Nevím o co vlastně spolek vimpersko chce bojovat? V současné době jsme vlastníci pozemků ve spodní části Vodníku, na kterých jsou umístěny restaurace Vodník, dětské hřiště s okolním pozemkem, ohniště využívané často veřejností a vodní nádrž. Tyto pozemky jsou určeny dle platného územního plánu jako plochy občanského vybavení OV-Vodník, takže si zde můžeme postavit přistavbu restaurace a i pensión. Důvodem žádosti o změnu výšky budov v této lokalitě je motivace využít druhý architektonický návrh výstavby pensiónu (zjednodušeně uděláme menší půdorys stavby a trochu zvýšíme budovu), kde bude navýšena výška budovy na 13 m. Dávám opět do pozornosti, že v celém Vimperku je povolena výška budov 15 m (!) a určitě bych zde našel přírodně ješte zajimavějsí místa, kde ovšem je možno stavět právě do výšky 15 m. Snad pozorný pozorovatel velmi rychle pochopí, že celá tato kritika rozvoje Vodníku má asi jiný důvod…

3. Nerozumím k čemu výzývá spolek vimpersko veřejnost, když obyvatelé našeho města vůbec nejsou seznámeny s projektem dalšího rozvoje Vodníku. Je jasné, že to musí projít standardním vyjadřovacím, schvalovacím procesem a teprve pak se k tomu budou vyjaďrovat zastupitelé. Takže opět jen hysterické výkřiky dvou hlavních osob spolku vimpersko, které velmi účelově popisují realný stav kolem Vodníku. Ve svém dnešním příspěvku na vimperk.eu jsem popsal opravdu detailně skutečný stav a každý si může udělat obrázek, kdo chce příspívat k rozvoji Vimperka – v tomto případě Vodníku a kdo jen pokřikuje na veřejnosti.

Myslím, že každý se může podívat na Vodník, kde jsme před rokem nově zrekonstruovali restauraci a teď na své náklady na podzim budeme budovat parkoviště, čímž vlastné řešíme stav ohledně parkování, který byl v minulosti v zodpovědnosti města. Toto je také ukázka, jak je možná spolupráce mezi občanským sdružením (Ski klub Šumava), městem a privátním subjektem a všichní z toho mají přínos, zejména vimperská veřejnosti a navštěvníci města. Všem „spravedlivým“ kritikům bych doporučil si vzít fotky stavu spodní části Vodníku před 10 lety a stav nyní. Věrím, že vimperská veřejnost to vidí…

Martin Paštika, majitel restaurace Vodník a vlastník pozemků ve spodní části Vodníku ve Vimperku