Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy ČR Petr Vorlíček. Jedná se o subtyp H5N8 nebezpečný pro ptáky, jehož přenos na člověka nebyl dosud nikdy zaznamenán. "V současné době probíhá stanovení patogenity viru. U volně žijících ptáků byla tato nákaza v České republice naposledy potvrzena v roce 2017, v chovu drůbeže loni v únoru," uvedl mluvčí.

Chystá se soupis drůbeže

V případě potvrzení výskytu ptačí chřipky u volně žijících ptáků se ochranná opatření (tj. vymezení kontrolní oblasti 3 km a monitorovací oblasti 10 km kolem místa nákazu uhynulého volně žijícího ptáka), vyhlašují pouze v případě, že se jedná o subtyp H5N1 potenciálně nebezpečný i pro člověka. Přesto podle Petra Vorlíčka provede Státní veterinární správa (SVS) v aktuálním případě v oblasti 10 km kolem místa nálezu soupis komerčních chovů drůbeže a kontrolu dodržování biologické bezpečnosti.

„Drobnochovatelům drůbeže v této oblasti doporučujeme držet chovanou drůbež v uzavřených prostorech a chránit ji před kontaktem s volně žijícími ptáky,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. „Zároveň vyzýváme občany, aby v případě nálezu uhynulých volně žijících ptáků v této oblasti ptáky nesbírali, ale informovali o této skutečnosti místně příslušnou krajskou veterinární správu,“ dodal.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.

Základním preventivním opatřením je pokud možno chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit na krajskou veterinární správu.

V pátek 22. ledna se od 9 hodin k aktuálnímu výskytu ptačí chřipky na Písecku sejde Krizový štáb ministerstva zemědělství.