Kliknutím zvětšíteV předvečer výročí okupace Čecha Moravy Hitlerem se v Praze na Loretánském náměstí před ministerstvem zahraničí konala z popudu České strany národně sociální 2005 a dalších subjektů demonstrace, která odmítla případnou snahu o revizi tak zvaných Benešových dekretů.
Jeden z výborů Evropského parlamentu totiž jednal o dvou peticích, předložených občany Maďarska a Slovenska, které zpochybňují Benešovy dekrety. Prezident Československa Edvard Beneš v nich mimo jiné po druhé světové válce rozhodl o zabavení majetku zrádců a kolaborantů nebo také německé a maďarské menšiny, pokud se nejednalo o členy protinacistického odboje a existovaly i další výjimky. Petice napadají následná právní ustanovení Slovenské republiky, která potvrzují platnost Benešových dekretů.
Podle Ivana Fabiána z Českých Budějovic se proto i Jihočeši účastnili v Praze 14. března akce, která měla mimo jiné upozornit na to, že v daném výboru, který o peticích jednal, není ani jeden zástupce České republiky. Zároveň účastníci akce rezolutně odmítli jakékoliv zpochybňování Benešových dekretů s tím, že se jedná o nepřípustnou revizi výsledků druhé světové války. Podle Ivana Fabiána je důležité právě to, že jde o důsledky druhé světové války. Na jejím počátku byla agresivní politika Hitlera vůči sousedním státům a její obětí se stalo i Československo. A v roce 1938 a 1939 se právě německá a maďarská menšina podílely na rozbití Československa tím, že se přiklonily ve své většině na stranu hitlerovského Německa nebo horthyovského Maďarska, se všemi následnými tragickými důsledky včetně statisíců obětí na životech Čechoslováků během války.
Podle vyjádření ministerstva zahraničí, které má Deník k dispozici, jednal 26. ledna 2021 výbor Evropského parlamentu pro petice (PETI) o petici č. 0070/2012 maďarského občana Imreho Juházce, která má dva podpisy a ve které uvedený občan žádá zrušení usnesení Národní rady Slovenské republiky č. 1483/2007 o nedotknutelnosti Benešových dekretů; a o petici č. 2098/2014, kterou předkládá N.P., slovenský občan, o Benešových dekretech. První petice byla podle vyjádření ministerstva předložena již v roce 2012, druhá petice v roce 2014 a obě bez úspěchu. Žadatelé se v podstatě domnívají, že Benešovy dekrety porušují základní práva zakotvená v některých dokumentech Evropské unie nebo Evropského parlamentu. Proto požadují, aby se evropské orgány zasadily o revizi dekretů z hlediska dnešního právního řádu Slovenska a současně jedna z petic žádá, aby bylo suspendováno členství Slovenska v EU, pokud bude na dekretech trvat.
Evropská komise ale podle ministerstva zahraničí konstatovala, že v rámci Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie nemá Evropská komise žádnou pravomoc pro to, aby intervenovala, neboť se nejedná o otázku, která by se týkala evropského práva. "Co se týče aplikace dalších právních dokumentů, na které se žadatel odkazuje, i zde Evropská komise potvrdila, že by se muselo jednat o implementaci evropského práva. Evropská komise jasně uvádí, že Benešovy dekrety jsou historickou skutečností, přijaté představiteli bývalého Československa, před vstupem do Evropské unie bez pokračujícího právního účinku," uvádí se dále ve vyjádření ministerstva.
Ministerstvo však připustilo, že předsedkyně výboru Dolors Montserrat (PPE, Španělsko) rozhodla o tom, že petice zůstane nadále otevřena a vyzvala Evropskou komisi, aby v mezičase poskytla aktualizované informace. Podle ministerstva lze očekávat, že Evropská komise odpoví ve stejném duchu a petice budou opětovně bez úspěchu a v této chvíli tento bod nefiguruje na plánovaných jednáních výboru PETI. Nicméně tuto problematiku MZV ČR pozorně sleduje, jak se vyjádřilo organizátorům akce na Loretánském náměstí.
Podle organizátorů akce je ale nutné podobné snahy o revizi českého poválečného řádu odmítnout hned na počátku. "V obraně poválečných zákonů naší země je nutné, abychom byli rozhodní," zdůrazňuje Ivan Fabián.
12
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
