V Prachaticích nabídku rychlého občerstvení supluje Mokrý bistro, které je součástí nově opraveného plaveckého bazénu. Prachatičákům se ovšem blýská na lepší časy. Provozovatelé Mokrýho bistra totiž chystají rozšířit své aktivity. Novou provozovnu ve Zvolenské uliciv bývalé prodejně knih se chystají otevřít letos na podzim. Objekt v současné chvíli prochází rekonstrukcí. „Víme, že rychlé občerstvení ve městě chybí. Plánujeme proto připravovat rychlé pokrmy, ale i obědy. Chceme nabídnout rychlou snídani, dobrý oběd, ale také svačinku pro kolemjdoucí. Přesný koncept vymýšlíme,“ popsala majitelka prachatického Mokrýho bistra Eva Hykyšová.

Vyhlášené a hosty velmi oblíbené je ale Divoký bistro v Ádově chatové osadě u Úbislavi na Šumavě. Bez rezervace ovšem není možné tam v letní sezoně najít místo. Divoký bistro zahájilo sedmou sezonu provozu poslední pátek v květnu a laskominy světové i domácí kuchyně tam budou k mání do konce září. Divoký bistro najdou gurmáni v gastromapě Lukáše Hejlíka a mnozí milovníci dobré kuchyně si vybaví také Souboj na talíři, kdy na louce v chatové osadě rozbalili své umění čeští šéfkuchaři Radek Kašpárek, Přemek Forejt a Jan Punčochář. Divoký bistro původně dostala Jitka Sauvage a její manžel, kuchař původem z Francie, do pronájmu od svého strýce, který provozuje chatovou osadu.

Ludmila Kozlová je jednou z oceněných Cenou Josefa Vavrouška.
V klubu držitelů ekologické Ceny Josefa Vavrouška je Ludmila z Prachatic

Za to, že se tam vaří luxusní kousky mezinárodní kuchyně, podle jejích slov mohou především místní lidé, kteří tam chodili večer na pivo. Slovo tehdy dalo slovoa Jitka s manželem na jejich přání připravili nějakou francouzskou specialitu. To se ale rychle rozkřiklo do okolí a místo pikadoru a smažáku tam začali připravovat pro Šumavu exotické menu. Každou zimu pak jezdili do světa na zkušenou. „Když jsme se na léto vraceli z ciziny provozovat kiosek v kempu, lidé zase chtěli ochutnat jídla, která jsme se jinde naučili,“ vzpomíná Jitka Sauvage, která kiosek už druhým rokem provozuje sama. „Lovestory skončila, ale kiosek zůstal,“ směje se.

Během léta zaměstnává několik francouzských kuchařů. Dnes do kempu jezdí nejen noví milovníci dobrého jídla, ale vracejí se i ti, kteří už ochutnali. „Naši zákazníci milují francouzský tatarák, a když ho nemáme na jídelníčku, je zle,“ dodává s úsměvem. Chybět nesmějí šneci, žáby nebo karamelový bůček. Nově je možné v Divokém bistru ochutnat také kuchyni asijskou.