V době plavení dříví ze Šumavy pro císařské hlavní město Vídeň před více než dvěma sty lety bylo pro vytahování dříví před další dopravou na lodích po Dunaji třeba zhruba 300 až 350 plavců. Tolik volného personálu v okolí nebylo, proto přicházely celé skupiny mladých mužů a žen z jižních Čech - z Prácheňska, tedy dnešního Písecka, Strakonicka a Prachaticka. Plavci tu velmi tvrdě pracovali od pěti hodin ráno do sedmi večer s hodinovou přestávkou na oběd. Večer, když se nad českým táborem rozsvítily záře ohňů, se údolím rozezněly české lidové písničky, Češi si totiž z domova přinesli housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy. Ředitel panství Český Krumlov, který plavení řídil, očekával, že plavci po namáhavé celodenní práci padnou na lože, oni ale večer hráli, zpívali a ba dokonce tancovali. A ředitel panství nepokládal tanec za nejlepší způsob k odpočinutí unavených údů.
Lidové melodie, písničky, tanec, ale také vyprávění, přináší folklorní soubor Libín-S Prachatice svým hranice překračujícím projektem Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu. Jeho letním vyvrcholením byly Jelenovršské letní slavnosti.
Organizátoři z folklorního souboru Libín-S Prachatice měli štěstí, stejně jako tanečníci a muzikanti, ale také stovky diváků, pěších turistů i cyklistů z Čech, Německa, Rakouska, Izraele, možná i dalších zemí, počasí bylo jako vymalované. Slavnost v romantickém prostředí u horního portálu plavebního kanálu již o půl dvanácté zahájil plavební ředitel Hynek Hladík. Po krátkém přivítání a představení projektu předal slovo pohádkové babičce Heleně Svobodové s tím, že zcela jistě má ve svých kapsářích celou sbírku pohádek. Jedna z malých posluchaček si vybrala pohádky z první kapsy. A v ní kapse byla pohádka O jehle, hadru na mytí a biči. Že ji neznáte? Jestli jste to letos nestihli, musíte to vyzkoušet příští rok v květnu, kdy se u Schwarzenberského plavebního kanálu opět bude vyprávět.
Jako druhá přišla na řadu pohádka O uhlíři a lesním mužíkovi. Pohádková babička se hned v úvodu zeptala, jestli děti vědí, kdo to byli uhlíři. Přihlásila se stejná holčička, co vybrala kapsu s první pohádkou. "No přece Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák!" Ne, nebyla to pohádka o Jaroslavu Uhlířovi, ale o uhlířích, kterých tady v okolí bylo několik. Však také dodnes lze v lese najít kruhové plochy uhlišť obklopené malou hrázkou směsi mouru z dřevěného uhlí a zeminy.
Poslední pohádka z prvního bloku Jelenovršských letních slavností byla skoro povinná pohádka tady u Schwarzenberského plavebního kanálu - Jak vodníkovi Žbluňkalovi uplavalo prádlo ze sbírky pohádek volarského spisovatele Ivo Stehlíka Dřevorubecké pohádky. Vodník Žbluňkal přece žil ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Po vyprávění se dost možná vydaly do některé z jelenovršských hospůdek, aby hledaly louži, která po vodníkově návštěvě zůstala, vůbec nešla celá léta utřít, až nakonec hospodský začal louži ukazovat turistům. Nevíme však, jestli se některý z hospodských na Jeleních Vrších rozhodl ukazovat louži na místě, kde Žbluňkal seděl.
V jednu po poledni na pódiu na Jeleních Vrších začalo setkání s folklorem. Jako první vystoupili hosté folklorního souboru Libín-S Prachatice z bavorského městyse Perlesreut - zpěvácké mužské kvarteto Perlesreuter Sänger. Zpěváci z Perlesreutu se znají se souborem Libín-S už dlouhá léta - naposledy se setkali v bavorském skanzenu Tittling. Prachatičtí tancovali v Perlesreutu třeba při oslavě 650. výročí povýšení na městys, perlesreutští zase na oplátku byli na oslavách 21. výročí vzniku Libín-S. V téměř hodinovém pořadu zazněly především písně oslavujících krásu Bavorského lesa, který je vlastně bavorskou částí Šumavy. Zpívalo se třeba o Perlesreutu, který má i soumarskou tradici, přes obec vedla jedna z větví Zlaté stezky, o Luzném, o hoře která byla po staletí v těsné blízkosti trojmezí mezi Čechami, Opatským státem, jak bylo po sedm století nazýváno knížectví pasovských biskupů, o Velkém Javoru, nejvyšší hoře Šumavy, ale také třeba o tabáku ke šňupání i ke kouření či veselá písnička o pivu.
Jen kousek od pódia se usadila téměř pravidelná návštěvnice - drobná šedovlasá dáma, paní Ludmila Tomaníková, která, dá-li Bůh, na podzim oslaví neuvěřitelné sto páté narozeniny.
V dvě hodiny na pódium nastoupili tanečníci a tanečnice folklorního souboru Libín-S Prachatice, kteří představili taneční pásma Bavorov, Plavci, Doudlebská - jihočeskou polku si přišli zatancovat nejen Češi, ale také Bavoráci, Rakušané a jistě i další diváci, a rozlučkový tanec V Prachaticích.
O půl třetí se konala pod lesovnou na Jeleních Vrších šestá ukázka plavení dříví v roce 2017. Štěpiny byly plaveny až k potoku Hučice. Po přečtení plavebního rozkazu vyzval plavební ředitel malé plavce, kterých bylo docela dost, aby se dali do vhazování připraveného dřeva.
"V celé Evropské unii je zakázaná dětská práce, ale u nás u Schwarzenberského plavebního kanálu je dovolená, ba dokonce je žádoucí! Tak plavci, dejte se do práce!" Pro některé plavce byly připravené štěpiny přece jen velké, tak při vhazování pomáhali tatínkové, maminky či babičky.
Po plavení zazněla ve stodole domu čp. 13 s expozicí EXPO KANÁL druhá porce pohádek z obou stran Šumavy v podání pohádkové babičky Heleny Svobodové.
A úplně na závěr zněly z pódia lidové písničky, hrálo se, zpívalo a tancovalo. Přišla opět řada na Libín-S Prachatice. V roce 2010 slavila města na Zlaté stezce v Bavorsku i v Čechách tisící výročí první písemnou zmínku o této významné obchodní stezce. A Libín-S Prachatice daroval k tomuto výročí svému krásnému městu taneční pásmo Soumaři, které vypráví o obtížné a často nebezpečné cestě, krosnařů i soumarů přes pralesy Šumavy s prosticemi bílého zlata - soli. A Soumaři dorazili i na Jelenovršské letní slavnosti na Jelení Vrchy. Na každém selském dvoře, jistě i tady na Jeleních Vrších, přestože tady nebyly selské dvory, bývali koně. Dnes si svého koně na Jelení Vrchy přivezl koně svého. Nebyl jen tak obyčejný. Uměl tancovat. Zbývalo už jen se rozloučit. Libín-S se loučí pravidelně rozlučkovým tancem V Prachaticích.

Plavební ředitel Hynek Hladík ještě pozval diváky na nejbližší akce u Schwarzenberského plavebního kanálu:
- 19.08.2017 ve 14:00 - mše svatá u Rosenauerovy kapličky;
- 02.09.2017 ve 14:00 - ukázka plavení dříví u bavorských hranic;
- 16.09.2017 ve 13:00 - závěr 20. plavební sezóny u hraničního potoka Ježová / Iglbach.