Dvaatřicetiletý Vladimír Smolík z táborské služby kriminální policie a vyšetřování pro policii pracuje 13. rokem. Přestože trpí fobií z injekčních stříkaček, tak se před třemi lety zapsal do registru dárců kostní dřeně a v loňském roce ji poskytl mladému muži. Navíc tento nezištný čin před kolegy zatajil.
Chvályhodný skutek
Jak zmínil během ceremonie policejní mluvčí Jiří Matzner, naplnil tím motto Pomáhat a chránit i mimo policejní praxi. „Patří k těm, kteří jsou tu pro ostatní. I v nelehkém covidovém období zareagoval na výzvu, že je na řadě. Nikomu nic neřekl, vzal si dovolenou. Odjel do Prahy, kde si půjčil byt, v kterém podstoupil dobrovolnou izolaci. Rozhodl se tak vyhnout nákaze, aby neohrozil dárcovství,“ přiblížil s tím, že tento čin vyšel najevo, až když přišel děkovný dopis.
Jak sám Vladimír Smolík doplnil, bylo to v listopadu, kdy nakažených koronavirem zrovna neubývalo. „Neváhal jsem ani chvíli, když jsem se dozvěděl, že někomu mohu pomoci, měl jsem velkou radost, a tak jsem se rovnou připravil na cestu,“ řekl.
Cenu si převzal v neděli z rukou krajského policejního ředitele brigádního generála Luďka Procházky a policejního náměstka plukovníka Romana Bláhy.
Do registru pro dárce kostní dřeně se kriminalista Vladimír Smolík zapsal, protože ho inspiroval kamarád. „V té době zrovna v Táboře nabírali nové členy,“ zmínil. Šel do toho, přestože má strach z jehel. „Proto jsem také nikdy nedaroval krev,“ dodal Smolík s tím, že každým odběrem krve v podstatě překonává fobii.
Řada vyšetření i dobrovolná izolace
Minulý rok v létě se mu ozvali z pražského IKEMu, že nalezli shodu s jedním pacientem a je třeba absolvovat odběry. „Podrobil jsem se řadě vyšetření, šlo o rozbory krve, rentgen srdce, EKG, ale i testy na koronavirus, který mohl dárcovství také úplně zastavit,“ upozornil s tím, že proto si raději naordinoval dobrovolně i karanténu.
K výkonu se měl dostavit v listopadu, kdy stále přibývalo nakažených covid-19, ze strachu z nákazy se rozhodl vyhýbat kontaktu s lidmi co nejvíce. „Těsně před odběrem jsem si půjčil v Praze byt od kamaráda a do samotné transplantace jsem odtud téměř nevycházel,“ popsal dvaatřicetiletý policista z Táborska.
Pomohl vrstevníkovi
Časem se mu podařilo zjistit, že tak pomohl muži ve zhruba stejném věku. „Říkali mi, že je opravdu vysoká pravděpodobnost, že mu má kostní dřeň pomůže. Tak doufám, že to dobře dopadlo a je zdravý, “ poznamenal s tím, že ho příjemce sám nekontaktoval a dárcovství je anonymní. Dárcovství kostní dřeně podle jeho slov obecně pomáhá lidem s onemocněním krvetvorby. „Kromě leukémie je to velká rodina nemocí,“ uvedl.
Za tento bohulibý skutek, který vyšel najevo náhodou, ho Krajské ředitelství policie ocenilo v kategorii Čin roku v rámci ankety Policista roku 2020. „Moc si toho vážím, jsem velmi vděčný, u předání ceny byla moje maminka, která plakala a všichni byli dojatí,“ přiblížil reakce okolí.
Prozradil ho dopis
Tento svůj čin netajil záměrně, ale chtěl počkat na šťastný konec. Kolegové to zjistili jen díky tomu, že na táborské oddělení přišel děkovný dopis z nemocnice. „Nechtěl jsem to říkat záměrně, dokud se to nepovede, a když už to bylo hotové, tak v podstatě nebylo čím se chlubit,“ sdělil na závěr velice skromně poručík Vladimír Smolík.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
