VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šumava se z řádění orkánu Kyrill nevzpamatovala dodnes

Prachaticko – Jeden z největších náporů na lidi a techniku znamenal před pěti roky orkán Kyrill pro energetiky. I pro ně ale měl v konečném důsledku ničivý vítr pozitivní dopad.

21.1.2012
SDÍLEJ:

Po orkánu přišla navíc tuhá zima, která komplikovala zejména v horských partiích Šumavy likvidaci následků obrovské větrné kalamity.Foto: Deník/Miroslav Fuchs


Podle mluvčího společnosti E.ON Vladimíra Váchy kromě negativních dopadů na aktuální zásobování obyvatel elektrickou energií, nabídl Kyrill i šanci, jak se podobným situacím do budoucna vyhnout. „Kyrill nám určitě pomohl v tom, že se vykácely ty stromy, které mohly být potenciálně nebezpečné v případě dalších větrných kalamit, byť by nemusely dosahovat rozměrů Kyrilla. Z našeho pohledu odhalil i ty stromy, které byly v horším stavu. Ochranná pásma, která normálně máme v lesnících úsecích i z hlediska platné legislativy, se tak mohla upravit,“ vidí Vladimír Vácha určitý přínos.


Zamezit obdobným situacím uložení nadzemního vedení pod zem, není podle Vladimíra Váchy stoprocentním řešením. „Podobnému riziku se nevyhneme nikdy. Ve své podstatě vždy zůstane někde nadzemní vedení, které může být ohroženo,“ upozornil Vácha. Spíše než uložit vedení pod zem s ohledem na škody způsobené Kyrillem, využili energetici jinou možnost. „Ve větší míře, než tomu bylo doposud, jsme začali používat izolované vodiče. Ty si lze představit jako klasický kabel v zemi, který je ale vedený na sloupech vysokého napětí. Výhoda je v tom, že v případech, kdy dojde například k pádu stromu na vedení nebo i jen větví, zůstává zachována dodávka elektřiny, protože nedojde ke zkratování díky izolační vrstvě. To se používá zejména v lesních úsecích a na Šumavě, kde je riziko pádu podstatně větší,“ ubezpečil mluvčí.


Tak náročnou situaci, jakou zažívali po Kyrillu, v posledních pěti letech už nezažili. „Naštěstí, byť se každý rok objeví menší problémy například se sněhem, a to spíše v lokálním měřítku. Oproti tomu byl Kyrill specifický v tom, že postihl velkou plochu najednou,“ doplnil Vácha.


Škody a jejich odstranění počítali energetici v řádech desítek milionů korun. „Nešlo jen o vlastní vedení, ale Kyrill poškodil i trafostanice, rozvodny, tedy obecně energetickém majetku. Navíc vyšší náklady se týkaly vyšších mzdových nákladů, takže celkovou sumu tvořilo více faktorů,“ uzavřel.
Nejdiskutovanější byla vzhledem na důsledky orkánu Kyrill otázka řešení nastalé situace na území Národního parku Šumava. Okolní vlastníci tehdy kritizovali jak správu parku, tak ministerstvo, že s podporou státních dotací na na likvidaci si mohl park dovolit nejen přeplácet těžařské firmy, které pak chyběly na jiných místech, nebo kalamitu likvidovaly v jiných cenových relacích, ale i za následný prodej dřeva, jehož obrovské množství srazilo ceny. Z orkánu Kyrill se Šumava nevzpamatovala do dnes.
Tak to alespoň vnímá současný management Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Obrovské množství souší, zvýšená bezpečnostní rizika i nebezpečí požárů. Taková je Šumava pět let po orkánu Kyrill.


V lesích Národního parku Šumava dosahoval v nárazech rychlosti až 170 kilometrů za hodinu. Způsobil rozsáhlé škody na lesních porostech a padlo mu za oběť kolem jednoho milionu kubíků dřeva. To byl ale jen začátek. O dotvoření kalamity se postaral kůrovec.


Podle včera vydaného tiskového prohlášení Správy parku bylo v jeho lesích ponecháno celkem asi 217 tisíc stromů bez zpracování. Toto osudové rozhodnutí tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka zapůsobilo na šumavské lesy jako časovaná bomba.tato slova ostatně jasně korespondují s tím, co při vzpomínce na počátek roku 2007 uvedl včera pro Deník jednatel Městských lesů Volary Miroslav Řežábek.
„Nezpracované polomy se staly zdrojem šíření lýkožroutů smrkových do okolí, s ohledem na množství ponechaných vývratů a zlomů došlo v období po Kyrillu k největšímu rozvoji podkorního hmyzu v novodobé historii Šumavy. Těžby napadených stromů již v roce 2010 překonaly historické maximum a dosáhly hodnot nejvyšších za celou dobu existence Národního parku Šumava. I v lesích ponechaných samovolnému vývoji došlo k odumření statisíců dospělých smrků,“ uvádí Petr Kahuda, odborník na ochranu lesa Správy Národního parku Šumava. V lesích Národního parku Šumava se tak v letech 2008 až 2009 vykácelo historicky nejvyšší množství kůrovcem napadených stromů.


„Zatímco v roce 2006 se v šumavských lesích zpracovalo necelých 27 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dříví, tak v roce 2010 už to bylo 347 tisíc kubíků,“ uvádí mluvčí parku Pavel Pechoušek. Větrná smršť nejvíce zasáhla vrcholové partie národního parku Šumava. „Zejména hraniční hřebeny od Plesné v západní části parku, okolí Ždánidel a Poledníku dále směrem na Modravu, na jihu národního parku, pak na vrcholech v okolí Českých Žlebů a Stožce – zde hlavně na Troj-mezensku,“ jmenuje Tomáš Fait, náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava, který má lesy v šumavském parku na starosti.

Přibývá i souší

Od roku 2007 kůrovec napadl a usmrtil 2 500 000 vzrostlých a zelených smrků. „Plocha smrkových souší v bezzásahových oblastech za toto období narostla o 3000 ha, za stejné období bylo v zásahových částech Národního parku Šumava vykáceno na 4000 hektarů lesa," říká náměstek ředitele NP Šumava Jiří Mánek.


Výskytu kůrovce nahrává i nevhodné druhové složení šumavských lesů. Na postupné změně druhové skladby lesa zaměstnanci pracují. Během podzimu bylo v šumavských lesích vysázeno 400 tisíc sazenic. Většinou buků jedlí.


Kůrovcem napadené lesy, ale znamenají i zvýšené bezpečnostní riziko. „Správa parku musí každoročně řešit nebezpečí, které vyplývá z velkého množství odumřelých smrků ohrožujících bezprostředně návštěvníky parku, pohybující se na turistických trasách,“ uvádí Petr Kahuda.
Určitě se zvýšilo i riziko požárů. Od orkánu Kyrill se díky ponechání množství nezpracovaných polomů kůrovcová gradace rozšířila na další lesní porosty s následkem jejich odumření. Vzniklé souše samozřejmě představují i zvýšené požární riziko. „Kdyby došlo k jejich vznícení, což vzhledem ke stovkám tisíc turistů, kteří v létě na Šumavu vyrazí, není vůbec vyloučeno, byla by likvidace požáru velice náročná,“ uvádí náměstek Tomáš Fait.


Na současný stav kůrovcem napadených lesů upozorňuje i odborná lesnická veřejnost. „Objektivní letecké a satelitní snímkování i plošná, dlouho před veřejností zatajovaná lesnická inventarizace, ukazují topografický střed Šumavy jako prostor bez vzrostlého zeleného lesa, který je na všech stranách obklopen prosychajícími porosty. Tzv. „zelená střecha Evropy" se tak paradoxně stala největším bezlesím na původně lesní půdě. S miliony vzrostlých stromů zanikla patrovitá struktura a biodiverzita ekosystémů v nadzemním i půdním prostoru a byly narušeny klimatické, hydrologické, půdoochranné a ekologické funkce,“ uvádí Milan Lstibůrek z České zemědělské univerzity v Praze.


Nepřirozených změn souvisejících s uschlými lesy si všímají i meteorologové. Antonín Vojvodík má na Šumavě 7 meteorologických stanic, všechny jsou schválené Českým hydrometeorologickým ústavem v Praze a jeho hodnoty na ČHMÚ zahrnují do celonárodních statistik. Jedna z meteorologických stanic stojí na Březníku u Modravy, lesy v jeho okolí patří mezi nejpostiženější.


Z naměřených údajů je s postupným mizením zeleného lesa patrná na Březníku velká změna. „V o mnoho kratší době nad Březníkem roztává sníh. V souvislosti s usycháním lesa a narušením jeho okrajové hradby kolem planiny na Březníku tu jsou znatelně teplejší noci. S pozvolným oteplováním se samozřejmě zvedá i velmi nízká průměrná teplota planiny na Březníku,“ uvádí Vojvodík.

Autor: Miroslav Fuchs

21.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nehoda multikáry u Vrbice měla vážné následky pro řidiče.
AKTUALIZOVÁNO
9

Řidič multikáry narazil do stromu, do nemocnice ho transportoval vrtulník

Fotografie, která se stane symbolem letošních voleb.
DOTYK.CZ
6

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

Muž ve Volarech vyhrožoval policistce, hrozí mu vězení

Volary - Devětatřicetiletý muž z Prachaticka je podezřelý z vyhrožování s cílem působit na úřední osobu.

Kam na Prachaticku za kulturou a poznáním?

Prachaticko - Přinášíme vám tipy pro volný čas.

Narodila jsme se

Prachaticko - Představujeme vám nově narozená miminka z Prachaticka.

Z šatny ve třídě zmizel batoh s šesti tisíci

Prachatice - Z šatny střední školy odcizil pachatel finanční hotovost ve výši nejméně 6000 korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení